Les relations entre la Bohême et la Gaule du IVe au Ier s. av. J.-C.

Abstract

Tato práce si klade za cíl zkoumat vztahy mezi !echami a Galií mezi 4. a 1. stoletím p"ed Kristem, a to p"edev#ím p"ezkoumáním dosavadních publikací na toto téma. Vycházeli jsme tak z$d%jin bádání a z$monografií k$jednotliv&m typ'm artefakt'. Byl tak vytvo"en korpus 230 p"edm%t' nále(ejících 61 typ'm, které jsou pova(ovány za "indikátory kontakt'" mezi ob%ma oblastmi. Tyto indikátory umo()ují sledovat dynamiku kontakt' z$hlediska sou*asn% chronologického i prostorového. Vyvstává tak nápadn% role n%kter&ch nalezi#+ (Stradonice, Manching) a oblastí (,v&carsko, Por&ní a Pomoselí). Práce se skládá jednak z rozboru kvantitativních i kvalitativních údaj' a jednak ze studie o formách kontakt', o nich je mo(no uva(ovat (sm%na, migrace atd.). Tato druhá fáze anal&zy poukazuje na n%které metodologické slabiny a dokládá, (e archeologické prameny jsou k$zodpov%zení na#ich otázek sice nezbytné, nikoliv v#ak samy o sob% zcela dosta*ující.

This work will introduce the relationships between Bohemia and Gaul from 4th to 1st century BC, mainly based on previous documentation, originating from research history and monographic issues, concerning particular types of artefacts. A range of 61 of them, constituting 230 items, has so been defined, forming as many "contacts features" between both areas. These features allow underlining the dynamic in theses contacts, even on chronological and spatial ground. The function of some sites (Stradonice, Manching) or areas (Switzerland, Rhine-Moselle) is so emphasized. The performing of quality and quantity data is completed by researches concerning the form of contacts that can be considered (exchanges, migration, aso.). The second stage of the analysis process is bringing out some procedure difficulties, proving that archaeological data by themselves are necessary but not sufficient to answer these questions.