Archeozoologciká problematika eneolitu Čech

Abstract

This dissertation is a contribution to the understanding of animal history and the relationship between man and animal during the Eneolithic, i.e. spanning the period ca 4500 - 2200 BC. The Eneolithic period differs from the Neolithic in more respects. Traditionally the development of metallurgy (copper) is considered as the primary cause of social economic changes; however Sherratt's theory of a "secondary products revolution" points at the fundamental relevance of a rapid change from the use of primary animal products (meat, skin etc.) to the use of secondary products (milk, wool, labour, mainly yoke) precisely in the period corresponding with the Bohemian Eneolithic. Nevertheless this theory is still being discussed and criticised and, considering possible mosaic nature of the palaeoeconomic situation, it should first be verified at local and regional levels. The author of this thesis analysed in detail ca. 49 500 osteological finds from archaeological settlements in Bohemia, from which ca 13 500 could be zoologically closely determined. Further data were adopted from publications of Czech and Moravian sites (ca. 22 000 finds, from which 11 000 were determinable). This material was subjected to detailed archaeozoological analysis with a unified methodology and techniques covering taphonomy,...

3 Abstrakt: Předložená disertační práce je příspěvkem k poznání historie zvířat a vztahu lidí a zvířat v období eneolitu, tj. v poměrně dlouhém časovém rozmezí ca. 4500-2200 BC. Období eneolitu se od předešlého neolitu liší řadou charakteristik. Někdy bývá jako základní hybatel socioekonomických změn považován počátek využívání kovu (mědi), Sherrattova teorie "secondary products revolution" ale ukazuje na zásadní význam rychlé změny od využívání primárních zvířecích produktů (maso, kůže apod.) k využívání produktů sekundárních (mléko, vlna, práce, zejména zápřah), a to právě v době odpovídající českému eneolitu. Nicméně teorie je stále diskutována a kritizována a, vzhledem k možnosti mozaikovitého charakteru vývoje paleoekonomické situace, je poukazováno na nutnost jejího ověřování na lokálních a regionálních úrovních. Autor práce podrobně zpracoval ca. 49 500 osteologických nálezů z archeologických sídlištních situací Čech, z nichž ca. 13 500 bylo možno blíže zoologicky determinovat. Další údaje byly převzaty z již dříve publikovaných českých a moravských lokalit (ca. 22 000 nálezů, z toho 11 000 determinovatelných). Tento materiál byl za pomocí sjednocených metodik a postupů podroben detailní archeozoologické analýze zahrnující tafonomický rozbor, kvantifikaci zoologických druhů a anatomických elementů,...