English translation counterparts of Czech relative clauses

Abstract

Práce zkoumá autentické překladové ekvivalenty českých vztažných vět s relativem v nominativu s cílem popsat realizační formy tohoto typu modifikátoru v angličtině, která na rozdíl od češtiny využívá ve větší míře věty nefinitní. Navíc pro signalizaci funkce modifikátorů využívá interpunkce jako rozlišovacího prostředku, čeština nikoliv. Teoretická část nejdříve pojednává o syntaktických vztazích, modifikaci a svousejících tématech zvlášť pro každý jazyk. Shrnuje hlavní rozdíly a podobnosti vnímané jako důsledek odlišnosti flektivně verbálního charakteru češtiny oproti analyticky nominálnímu charakteru angličtiny. Postupuje se od obecného k podrobnějšímu, tedy od syntaktických vztahů, přes neobligatorní proces rozvíjení substantiva. Dále jsou popisovány vlastnosti jednotlivých konstituentů jmenné fráze s důrazem na vztažnou větu. Naproti tomu v anglické části, předpokládajíc, že v excerptech budou nalezeny i další formy modifikace, je pozornost věnována nefinitním konstrukcím jako je participium přítomné i minulé, infinitiv, adjektivní modifikace, předložková fráze (jejímž konstituentem může být i gerundium), a apozice. V excerptovaných datech se potom ukazuje, že vztažná věta je překládána i do adjektiv a dalších typů finitních vět. Jako další teoretické téma jsou zpracovávány vztahy mezi konstituenty...

The thesis studies authentic English translation counterparts of the Czech relative clauses with the relative in nominative with the objective to describe realization forms of this modifier, which uses nonfinite clauses on a larger scale. In addition, English signals restrictive function of the modifiers with a comma, Czech does not do so. The theoretical part deals separately with English and Czech syntactic relations, modification, and related topics. It sums up main differences and similarities perceived as the consequence of the differences between analytical-nominal character of English, and flective-verbal character of Czech. The study proceeds from general to more detailed, i. e. from the syntactic relations to the non-obligatory process of the modification of the noun. Next, the characterisitics of nominal phrase constituents is described, emphasising the relative clause. However, English part is more focused on the non-finite modifiers, as is supposed that their presence in the data will be denser. Hence, there are separate sections speaking about -ing participle, -ed participle, infinitive, adjectives, prepositional phrase, and apposition. The excerption results show that the relative clause may be translated into preposed adjectives and other types of finite dependent clauses. As the next topic,...