Vizualita Hizbulláhu na jižním předměstí Bejrútu

Abstract

The author of the graduation research on the theme Visual Matter of Hezbollah on Southern Suburb of Beirut deals with the issue by unconventional approach of sociocultural anthropology. Through the application of Alfred Gell's and Robert Layton's art theory he assess what are the values incorporated in material culture of Hezbollah using to its self presentation. The author provides a description of examples and subsequently finds parallels in the material objects and what kind of an agency these objects are carrying. The paper is divided into theoretical and empirical part. The opening of the work also briefly deals with the history of Lebanon's shia confession and as well as history of the movement itself. Further, the empirical part is divided into three sections. The first is devoted to poster's and billboard's expression of Hezbollah, the second is focused on the urban estate of southern suburbs of Beirut and in the last section the author focused on small souvenir items and things of daily use. Finally, he concludes that the material culture of Hezbollah in Dahieh seem to be connected in logical but unexpected contexts - the art with politics, communication with the urban space and technology with culture. Moreover, the author also describes a noticeable trend in the commoditization of goods bearing...

Magisterský výzkum na téma "Vizualita Hizbulláhu na jižním předměstí Bejrútu" přistupuje k této organizaci netradičním náhledem socio-kulturní antropologie. Skrze aplikaci teorie umění Alfreda Gella a Roberta Laytona se snaží sumarizovat hodnoty, které Hizbulláh využívá v sebeprezentaci, v rámci rozličné materielní kultury. Skrze konkrétní příklady poskytuje autor paralely ve zpracování jednotlivých indexů Hizbulláhu a jaká agency je tedy těmito obrazy nesena. Pro celkové zjednodušení je práce rozdělenana teoretickou a empirickou část, přičemž je také krátce zmíněna historie šíitské konfese v Libanonu a jižních předměstí Bejrútu, stejně jako historie samotného Hizbulláhu. Empirická část je autorem členěna na sekci věnující se plakátové a billboardové sebeprezentaci Hizbulláhu, na sekci věnující se urbánní zástavbě jižních předměstí (ve které je agency Hizbulláhu rovněž patrná) a sekci věnující se drobným upomínkovým předmětům a předmětům denního užitku. Autor dochází k závěru, že zkoumané věci v rámci Dáhije se zdají být propojené v celkem logických, avšak nečekaných, souvislostech. Umění je propojené s politikou, komunikace s urbánním prostorem a technologie s kulturou. Autor se též pokusil postihnout citelný trend komodifikace věcí spojených s Hizbulláhem, jak jej sám v terénu pozoroval. Výsledná tvrzení...