Kompozita ve staroslověnštině

Abstract

V disertační práci Kompozita ve staroslověnštině se autor snaží osvětlit otázku, jak pohlížet na slova tvořená kompozicí ve staroslověnském písemnictví. Metodologii zpracování kompozit ve staroslověnštině je věnována samostatná kapitola, ve které je mimo jiné shrnuta novější literatura o kompozitech s odkazy na základní díla. Dále se zde vysvětlují a zdůvodňují principy přijaté pro analýzu lexémů. V jednotlivých kapitolách se kromě různých typů kompozice a námi vydělených druhů kompozit u konkrétních příkladů sleduje také žánr či frekvence. V první řadě bylo se zdůvodněním vymezeno, které lexikální jednotky byly v práci zohledněny, a které naopak vřazeny do korpusu nebyly. V kapitole věnované metodologii bylo zdůvodněno použití kritérií a hledisek. Posléze byl věnován prostor problematice tzv. spojovacího morfému kompozit, jeho původu a podobě v konkrétních lexémech, rozboru z hlediska formálního. Pořadí kritérií v kapitolách vyplývá z jejich dosahu, t.j. z jejich aplikovatelnosti na větší či menší okruh složenin. U jednotlivých skupin lexémů bylo přihlíženo ke statistickým údajům. Následně byla kompozita zkoumána z hlediska slovotvorného, kde bylo kombinováno hledisko obsahové a formální. Dále byl analyzován vztah mezi částmi, který byl vymezen jako mikrosyntaktický. Rozsáhlá kapitola byla věnovaná tzv....

In the dissertation Compounds in Old Church Slavonic, the author seeks to shed light on the issue of how to view words formed by composition in the Old Church Slavonic literature. The methodology of processing compounds in Old Church Slavonic is discussed in a separate chapter, which also summarises the recent literature on compounds with the references to key works. It goes on to explain and justify the principles adopted for the analysis of lexemes. Individual chapters, in addition to the various types of composition and the types of compounds divided by the author, also deal with the genre or frequency of specific examples. In the first place it was with a justification defined which lexical units were taken into account in the paper and vice versa, which were not included in the corpus. In the chapter on the methodology, the use of criteria and aspects was justified. Subsequently, a space was devoted to the issue of the so-called connecting morpheme of compounds, its origin and form in specific lexemes, an analysis from a formal point of view. The order of criteria in chapters is determined by their scope, i.e. their applicability to a greater or lesser range of compounds. Statistical data was taken into account in individual groups of lexemes. Subsequently, the compounds were examined in terms of word...