Příběh inženýra lidských duší jako pars pro toto díla Josefa Škovreckého

Abstract

Tato práce pojímá dílo Josefa Škvoreckého jako celek. V jeho rámci pak definujeme konkrétní dějové složky, vyprávěcí postupy, opakující se motivy atp. Zároveň se nám odkrývají vztahy mezi jednotlivými texty. Každým svým literárním útvarem autor nabízí možný fikční svět. Na rovině určitých textů však dochází k propojení jejich perspektiv. Autor záměrně asociuje v konkrétním textu události známé ze svých předešlých děl. Apeluje tak na schopnost čtenáře propojit si společné prvky jednotlivých fikčních světů. Používáním totožných nebo velmi podobných jednotlivin se vytváří jakýsi "intertextový literární svět", svébytný makrokosmos, v jehož rámci se autor snaží o maximální možnou homogenitu. Děj dosazuje do konstantních prostředí, operuje s týmiž postavami, variuje podobné tematické posloupnosti apod. Škvorecký se tedy snaží o homogenní makrokosmos vznikající nad jeho texty. Zároveň však vnímáme každé jeho dílo jako svébytný fikční svět. V práci to demonstrujeme mimo jiné na motivu Kostelce coby rodného města postav pojmenovaných Danny Smiřický. Každý Danny je specifickou jednotlivinou, ve fikčních světech jednotlivých textů můžeme sledovat jeho odlišné perspektivy. Některé linie vývoje této postavy jsou si bližší, sledujeme úzký vztah světů Zbabělců, Prima sezóny a Příběhu inženýra lidských duší. (Naproti tomu...

The present thesis deals with the work of Josef Škvorecký as a whole. In doing this, we aim to define specific plot sequences, narrative techniques, recurrent motifs etc. Simultaneously, the relations between single texts become clearer. The author offers a possible fictional world in each of his literary pieces. However, their perspectives often coalesce while the author deliberately alludes to events and occurrences known from his previous books, giving the reader a chance to link the items of the fictional worlds together. Using identical or very similar singularities, the author creates an "intertextual literary world", a self-contained macrocosm of sorts that should be as homogenous as possible. His plots have constant settings; his books include the same characters, his topic sequences are similar etc.¨ Obviously, Škvorecký attempts to create a homogenous macrocosm consisting of his texts. Bearing that in mind, we nevertheless regard every Škvoreckýs work as a self-contained fictional world. This approach is shown in the thesis e.g. on the motif of Kostelec as the hometown of different characters named Danny Smiřický. Each Danny is a specific singularity; we can follow their different perspectives in the fictional worlds of single texts. Certain lines of the characters development are closer, such as...