Satira v klasické arabské poezii
Satire in Classical Arabic Poetry
diploma thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/34452Identifiers
Study Information System: 98984
Collections
- Kvalifikační práce [23201]
Author
Advisor
Referee
Oliverius, Jaroslav
Faculty / Institute
Faculty of Arts
Discipline
Arabic Studies - Islamic History and Culture
Department
Institute of Near Eastern and African Studies
Date of defense
23. 6. 2011
Publisher
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaLanguage
Czech
Grade
Excellent
Keywords (Czech)
Klasická arabská literatura, satira, poezie, hidžá', al-Achtal, al-Farazdaq, Džarír, naqá'idKeywords (English)
Classcal Arabic Literature, Satire, Poetry, Hija', Al-Akhtal, Al-Farazdaq, Jarir, Naqa'idResumé Satirická poezie zastává v klasické arabské literatuře velice významné místo. Poezie byla v předislámské a raně islámské společnosti velice ceněna a brána de facto jako jediný projev krásné literatury. Na rozdíl od prózy, která se omezovala spíše na folklorní a naučnou oblast, jí tak Arabové považovali za pravý umělecký výraz a jejímu autorovi, básníku, přikládali tradičně významnou společenskou funkci. Satira se v arabském prostředí vyvinula nejpravděpodobněji z kleteb a nadávek tradičních šamanů, kāhinů, a protože víra v sílu slova byla ve zdejší společnosti hluboce zakořeněná, těšila se tradičně hluboké vážnosti. Spolu s vývojem společnosti po vzniku islámu se změnila i úloha satirické poezie. Ze své původní funkce zastrašování a hrozeb nepříteli se z ní stal prostředek obživy básníků, politické propagandy a zábavy společnosti. Satirická poezie se stala svébytným uměleckým žánrem. Tato diplomová práce pojednává o vzniku a vývoji satirické poezie od doby předislámské až do jejího vrcholu za vlády umajjovské dynastie a zaměřuje se na její literární i společenskou funkci. Zvýšená pozornost je zde věnována nejvýznamnějším umajjovským satirickým básníkům - al- Achtalovi, al-Farazdaqovi a Džarīrovi. Výklad o jejich životě a tvorbě ilustrují překlady básnických ukázek, které vždy doprovází interpretace a...
Satirical poetry is generally considered as a one of the most important genres of the classical Arabic literature. Genre of poetry was in the pre-Islamic and early Islamic society highly appreciated and the Arabs used to regard it as the only form of the real literature. Unlike prose which was limited to the folklore and educational literature esteemed the Arabs poetry as a real art expression and the poet hold also very strong position within the traditional Arab society. Arabic satirical poetry is believed to grow up from curses and lampoons declaimed by traditional Arab wizards, kāhins, and due to the fact that faith in the power of word was still very deeply rooted in people's minds, Arabic satirical poetry was ascribed a very good reputation. The development of society after the rise of Islam also had a very strong impact upon the function of traditional genres of the Arabic poetry. From its original function of discouraging and threating enemies satirical poetry developed into the means of poet's subsistence, political propaganda and society entertainment. Arabic satirical poetry became an independent genre of art. This thesis deals with the origin and the development of Arabic satirical poetry from its emergence in the pre-Islamic period until it reached its peak during the reign of Umayyad...