Funkce inferencí při porozumění textu

Abstract

Práce se zabývá inferencemi a jejich funkcí v procesu porozumění textu. Teoretická část obsahuje přehled různých definic pojmu inference, dále vymezení pojmů, které s inferencemi souvisejí a také klasifikace inferencí na základě odborné literatury. Empirická část je založena na analýze textů kuchařských receptů (okrajově také technických návodů). Vymezili jsme pět formálních prostředků, které signalizují nutnost vytvořit si inference (zájmena, elipsa, hyponymně-hyperonymní vztahy, totalizátor vše a adjektivizovaná příčestí) - ve všech případech jde o inference nezbytné k porozumění textu. Tyto inference jsme na základě klasifikací popsaných v teoretické části dali do souvislosti s typy inferencí. Dalšími inferencemi, které si recipient při čtení těchto textů tvoří, jsou inference, které nejsou vázány na konkrétní jazykové prostředky: jsou to inference přemosťovací a instrumentální. Velkou roli při tvoření inferencí hrají kromě znalosti daného jazyka také všeobecné znalosti a zkušenosti.

The thesis deals with inferences and their function in text understanding. The theoretical part involve a survey of various definitions of inference, a setting of notions which are related to inferences and at last classification of inferences based on linguistic and psychological literature. The empirical part is based on analysis of cook recipes (and technical instruction partially). We have set five means of language which indicate a necessity of making inference (pronouns, ellipsis, hyponyms-hypernyms relation, pronoun vše and adjectivizated participles) - in all cases these inferences are necessary for comprehension. We confronted these inferences with classification described in the theoretical part. Another inferences we make as the text is read are infereces which are not associated with a concrete means of language: bridging inferences and instrumental inferences. Knowledge of the language, general knowledges and experiences take part in inferencing.