Slovesné vazby s infinitivem a gerundiem jako prostředek k vyjádření povahy slovesného děje v současné španělštině

Abstract

The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English The thesis does not include an abstract in English

Slovesné vazby s infinitivem a gerundiem jsou ve španělštině velmi frekventovaným prostředkem, jehož prostřednictvím lze vyjádřit řadu významů, které nejsou inherentně obsaženy v samostatných slovesných lexémech. Mezi ně vedle významů časových nebo modálních patří i významy povahovědějové (ve španělské literatuře nazývané jako významy aspektuální). Již při letmém porovnání španělského slovesného systému se systémem českým je patrné, že frekvence výše popsaných výrazových prostředků ve španělštině je vyšší, na rozdíl od češtiny. Pro češtinu coby flexivní jazyk je naopak charakteristická vysoká četnost derivačních sufixů a/nebo prefixů modifikujících základní význam bud' z hlediska vidu (dokonavost .. nedokonavost - napsat :: psát) a/nebo z hlediska různých odstínů povahy slovesného děje jako jsou například (i) fáze (rozběhnout se - implikuje počáteční fázi slovesného děje, dopsat - implikuje koncovou fázi slovesného děje), (i i) kvantita (mrsknout sebou - implikuje děje semelfaktivní, přeleštit - implikuje opakování slovesného děje, chodívat - implikuje děje obvykle vykonávané) nebo (iii) intenzita slovesného děje (pokulhávat, přizabít se - implikuje malou intenzitu slovesného děje), označované souhrnně jako významy povahy slovesného děje. Vztah mezi videm a povahou slovesného děje je velmi těsný: každé...