Vztahy ČSR a Maďarska v letech 1918-1939. (Tendence vývoje československo-maďarských kulturně-společenských vztahů v období let 1918-1939)

Abstract

In its evaluation of the main political and cultural-social tendencies of the Czechoslovak-Hungarian interwar relations, this dissertation aims to introduce a new approach to investigating the forms, shapes and perspectives of relations that in the crucial period between 1925 and 1932 reflected a sphere that was far more significant than the political and economic spheres (these only reflected the current interests of individual policies). This sphere, bringing an entirely new perspective on research of Czechoslovak-Hungarian relations, was the internal level of the Czechoslovak-Hungarian relationship - the relationship between Czechoslovak society and its internal policy regarding activities of the Hungarian minority. In this period, there was a diametric difference between these activities and official Hungarian policy. This dissertation attempts to point out that which has until now been ignored: in terms of internal organization and foreign policy goals, the two states were distinctly incompatible (during the whole period between 1918 and 1939), whereas the internal Czechoslovak-Hungarian relations (the evolving relationship between the majority and minority) indicated that there existed areas and population groups that could have allowed for gradual cultural and social convergence occurring...

V hodnocení hlavních politických a kulturně-společenských tendencí meziválečných československo-maďarských vztahů se práce pokouší přinést nový přístup ke zkoumání forem, podob a perspektiv vztahů, které v klíčovém období let 1925-1932 ukazovaly oblast, která byla mnohem významnější než politická a hospodářská (ty vždy akorát reflektovaly momentální zájmy jednotlivých politik). Touto oblastí, která přináší zcela jinou optiku do výzkumu vztahů byla interní rovina československo-maďarského vztahu. Vztahu československé společnosti a vnitřní politiky vůči aktivitám maďarské menšinové společnosti, která v uvedeném období vykazoval diametrální rozdíl mezi jejich aktivitami a oficiální činností politiky Madarska. Práce se pokouší poukázat na skutečnost, která je doposud opomíjena, a to že vztahy obou států byly z hlediska vnitřního uspořádání a cílů zahraniční politiky výrazně inkompatibilní (v celém období let 1918-1939), zatímco interní československo-maďarské vztahy (vývoj vztahu většiny vůči menšinové společnosti) vykazovaly oblasti a skupiny obyvatelstva, skrze které mohlo docházet k postupnému, mimo politiku se odehrávajícímu, kulturně-společenskému sbližování, avšak za podmínky, kdy si většinová společnost uvědomí historicky a psychologicky determinovanou jednotu maďarského jazykového a kulturního...