Zhodnocení léčby parodontálních kostních defektů kompozitním syntetickým materiálem Fortoss? Vital

Abstract

Background Alloplastic bone graft materials are widely been used these days in combination with barrier membranes to achieve guided tissue regeneration in the treatment of periodontal intrabony defects. This study was designed evaluate the clinical outcome of a composite material, beta tricalcium phosphate in combination with calcium sulphate, in the treatment of periodontal intra-bony defects. The combination of these materials is believed to aid in guided tissue regeneration owing to their properties. Methods Forty seven intrabony defects in 26 periodontitis patients were treated with Fortoss® Vital (Biocomposites, Staffordshire, UK). The patients were followed-up for 2 years. Clinical parameters were evaluated which included changes in probing depth (PD), clinical attachment level/loss (CAL) and gingival recession (GR), presence/absence of plaque and bleeding on probing (BOP) at baseline and at one and two years postoperatively. Results A decrease in probing depths (PD) and a gain in clinical attachment level (CAL) were noticed in at one and two years postoperatively. The mean differences in measurements between the baseline and one year postoperatively are a reduction of 1.97 ± 1.15 mm (p < 0.0001) in case of PD, a gain of 1.68 ± 1.12 mm (p < 0.0001) in CAL and an increase of 0.30 ± 0.71 mm (p...

Úvod. Aloplastické kostní štěpy se široce užívají v současnosti v kombinaci s membránami, což zajišťuje realizaci řízené tkáňové regenerace při léčbě nitrokostních parodontálních chobotů. Tato studie byla určena k hodnocení klinických výsledků kompozitního materiálu beta trikalcium fosfátu v kombinaci s kalcium sulfátem při léčení kostních parodontálních chobotů. Kombinace uvedených matriálů umožňuje realizaci řízené tkáňové regenerace. Metoda. Celkem 47 kostních defektů u 26 pacientů bylo léčeno preparátem Fortoss® Vital (Biocomposites, Staffordshire, UK). Pacienti byli sledováni po 2 roky. Klinické parametry hodnocení zahrnovaly změny hloubky parodontálních chobotů, úroveň gingivodentálního spojení, gingivální recesy,přítomnost či absenci dentálního plaku, BOP na začátku (před operací) a za 2 roky po operaci. Výsledky. Po chirurgickém ošetření se zmenšila hloubka parodontálních chobotů, zvýšila se úroveň gingivodentálního spojení. Redukce hloubky parodontálních chobotů poklesla po 1 a 2 letech od operace o 1,97 ± 1.15 mm (p < 0,0001) a 2,07 ± 1,14mm (p < 0,0001 ), úroveň gingivodentálního spojení stoupla o 1,68 ± 1.12 mm (p < 0,0001) a 1,93 ± 1,36mm (p < 0,0001), gingivální recesy se zvětšily o 0,30 ± 0.71 mm (p = 0,009) a 0,14 ± 0,73mm (p = 0,571). Procento plošek s plakem a s pozitivním BOP se...