Čtenářské aspekty a motivy u Jana Mukařovského

Abstract

Tato práce se snaží postihnout, jakým způsobem Jan Mukařovský ve svých úvahách o literatuře reflektoval čtenářské aspekty, a to jednak z hlediska čtenáře, jakožto jednoho z účastníků literární komunikace, a jednak z hlediska (případných) vlastních čtenářských zážitků Jana Mukařovského. První kapitola podává přehled hlavních tezí Ingardenova fenomenologického pojetí literárního díla, zejména v souvislosti s pojmem "konkretizace", z nějž v kontextu českého strukturalismu vycházel Felix Vodička, a také hlavních tezí Kostnické školy recepční estetiky, která představovala první literárněvědnou metodologii, jež si vytyčila čtenáře jako své ústřední téma, a jejíž zástupci vycházeli také z myšlenek Felixe Vodičky a Jana Mukařovského. Druhá až čtvrtá kapitola sledují vývoj Mukařovského myšlení ve třech fázích mezi lety 1923 - 1948. Každá kapitola má část přehledovou, která sleduje dané období z hlediska klíčových myšlenek a prací, objevujících se v tom kterém období, a část analytickou,která se podrobně zaměřuje na (vybrané) pasáže z Mukařovského studií, zachycujíc výskyt čtenářských aspektů (mimo jiné na základě lexika, které Mukařovský ve své argumentaci používá). Podrobné sledování jednotlivých fází ukazuje, že aspekt čtenáře nebyl zcela vyloučen ani v rané fázi strukturalismu a že v průběhu 30. a 40. let byl...

This work tries to illustrate the way Jan Mukařovský reflected the aspect of reader in his papers of literature, both in terms of a reader as one of the participants of literary communication, and in terms of (potentional) Mukařovský's own reader-response experience. First chapter summarizes main theses of Ingarden's phenomenological concept of literary work, in particular in connection with a term "concretization" which Felix Vodička further developed in the context of Czech Structuralism, and also presents the main reader-response theses of Constance school, which, in fact, represented the first methodology in literary theory, that put the emphasis on the reader as its central theme, and whose representatives were inspired by Felix Vodička's and Jan Mukařovský's ideas as well. The second, the third and the fourth chapters follow the development of Jan Mukařovský's thinking in three phases between 1923 and 1948. Every chapter includes an overview, offering the key ideas and papers of the period, and an analytical part, focusing on the (chosen) passages of Mukařovský'sworks and at the same time providing appearance of readerresponse aspects (i. a. on the basis of lexical level used by Mukařovský in his reasoning). Detailed monitoring of the given periods proves that not even in the early phase of...