John Locke - primární a sekundární kvality

Abstract

Mé zkoumání se v této práci zaměřuje na Lockovu Esej o lidském rozumu (An Essay concerning Human Understanding) z roku 1689, zvláště pak na Lockovo stanovisko k problematice primárních a sekundárních kvalit. Řekněme si však na úvod alespoň základní informace o samotném Lockovi a jeho životě. Locke se narodil roku 1632 jako syn právníka. Studoval na Christ Church College v Oxfordu, kde roku 1658 získal titul mistra svobodných umění. Locke pracoval jako soukromý učitel, lékař, ale také ve státních službách. Mezi jeho díla, kromě výše zmíněné Eseje, patří například Dvě pojednání o občanské vládě (Two Treatises of Civil Government), Myšlenky o vychování (Thoughts concerning Education), Listy o snášenlivosti (A Letter on Toleration) atd. Ze skladby jeho děl je patrné, že Locke byl velmi všestranný myslitel a kromě otázek epistemologických a ontologických se soustředil rovněž na politickou filosofii a na podmínky výchovy a vzdělání. Locke byl zastáncem a jedním z tvůrců tzv. novověkého empirismu, což byl směr vymezující se vůči racionalismu, jehož zakladatelem byl René Descartes. Obě tyto školy si kladly shodné otázky, ale odpovědi, které na ně dávaly, byly různé. Zásadní rozdíl tkví v tom, že empiristé hledali pravdu ve zkušenosti, racionalisté v rozumu. Z těchto protikladných východisek se odvíjejí odlišné...