Na kultuře záleží: participativní role ProCulture v oblasti podpory umění a kultury

Abstract

Téma diplomové práce se na obecné rovině týká společenské funkce umění a kultury v ČR. Navzdory široce panující představě, že umění a kultura se přirozeně prosazují samy, chce práce poukázat na skutečnost, že bez odpovídajícího institucionálního a kulturního zázemí nemůže dojít k posunu ve vnímání umění a kultury jako zásadních a nezastupitelných nositelů sociální soudržnosti. Tuto skutečnost práce na konkrétní rovině dokumentuje na vybraném příkladu organizace, jež vznikla za účelem prosazování takových změn - ProCulture. Na základě vyhodnocení dvou hlavních cílů organizace - posilování pozitivní role umění a kultury a zvyšování profesionalizace kulturních NNO -které zkoumá prostřednictvím analýzy různých typů výstupů a dotazníkovým šetřením mezi potenciálními klienty organizace, dospívá práce k závěru, že i přes výjimečné postavení organizace v daném poli se mnohem snadněji prosazuje slovník změn než samotné změny.

On a more general level, this thesis deals with the social function of art and culture in the Czech Republic. In spite of a publicly dominant view that art and culture assert themselves naturally, this thesis points to the fact that without the accompanying institutional and cultural background changes in the their perception as fundamental and irreplaceable vehicles of social cohesion can not be attained. On a more concrete level this is documented through the analysis of an organization that was founded precisely in view of attaining these changes - ProCulture. In assessing their two principle goals - promoting the positive role of art and culture and the professionalization of cultural NGO's - it concludes by the insight that despite the exceptional social positioning of the organization it is much easier to promote the language of change than effectuating changes.