Neolitické osídlení v katastru Libišan (okres Pardubice)

Abstract

Předložená práce se zabývá situací a jižním okraji královéhradecké neolitické sídelní komory. Na základě datace archeologického materiálu z katastru obce Libišany (okr. Pardubice) byla zjištěna téměř kontinuální sídlištní aktivita od stupně Ib/c kultury s lineární keramikou po IV. stupeň kultury s vypíchanou keramikou s jedinou diskordancí ve III. stupni kultury s lineární keramikou. Studovaný areál tak představuje stabilní bod v neolitické sídelní síti v rámci východních Čech. Jeho umístění na okraji neosídlené enklávy Pardubicka dává předpoklady k neagrárnímu využití neosídlených území, na což poukazují i nálezy jednotlivých kamenných nástrojů v krajině mimo sídlištní areály a stejně tak mohl sloužit jako výchozí k dodatečné kolonizaci dříve neosídlených území při aktuálních klimatických změnách. Zapojení studovaného areálu do nadregionálních distribučních sítí ilustrují nálezy kamenných surovin z oblastí Krakovska, a Pojizeří, v hojné míře byla rovněž využívána lokální surovina porcelanit z Kunětické hory.

This thesis inquires into conditions in the southern part of the Hradec Králové neolitic settlement. Based on dating of the archeological material from the Libišany register (Pardubice district) almost continuous settlement activity was detected, from the Ib/c degree Linear Pottery Culture up to degree IV of the Stroke-Ornament Ware Culture, with the only discordance in the III degree of the Linear Pottery Culture. The studied territory represents a steady area in the neolitic settlement network in eastern Bohemia. Its lacation on the edge of an uninhabited enclave of Pardubice district assumes that the surrounding uninhabited areas were used for agricultural purposes, which is supported by findings of stone tools in the landscape outside of the settlements. It also might have been used as a base for further colonization of previously uninhabited areas during climate changes. The integration of the studied territory into the super-regional distribution network is illustrated by findings of stone materials from Krakov region and from Jizera region. Local material of baked clay from Kunětická hora was also frequently used.