Americká bezpečnostní politika vůči zhrouceným státům se zaměřením na případ Somálska

Abstract

During the 1990s, the United States gradually came to recognize that failed states emerged as a new threat to international security as they could become safe havens for terrorist or criminal groups, destabilize entire regions, and also provoke humanitarian crises. This thesis starts with an analysis of the general trends in the U.S. security policy towards these states since the early 1990s. Subsequently, it focuses on the concrete case of the U.S. policy towards Somalia, probably the most typical example of a failed state. Somalia has lacked a viable central government since 1991 and is internally fragmented as a result of a struggle between various clans. In the aftermath of negative experience from a humanitarian intervention in the midst of Somali civil war, the United States disengaged from Somalia and reevaluated its approach to such interventions in general. However, with regard to the War on Terror, the U.S. focused on this country once again and supported a newly created central government in hopes that it could restore order and prevent Somalia from becoming a breeding ground for terrorists. However, the government turned unable to govern, as it was challenged by an armed resistance. The aim of this thesis is to assess the most suitable approach toward Somalia the United States should implement...

V 90. letech Spojené státy postupně identifikovaly nové hrozby pro mezinárodní bezpečnost představované zhroucenými státy, které se mohou stávat útočištěm teroristických či kriminálních skupin, destabilizovat daný region a často v nich může docházet k humanitárním krizím. Práce se soustředí nejdříve na obecné rysy americké bezpečnostní politiky vůči těmto státům od počátku 90. let a následně se konkrétně zaměřuje na případ americké politiky vůči Somálsku, které je snad nejtypičtějším příkladem zhrouceného státu. Od roku 1991 totiž postrádá funkční ústřední vládu a je vnitřně roztříštěno v důsledku sporů mezi jednotlivými klany. Po negativní zkušenosti z humanitární intervence v občanskou válkou zmítané zemi v první polovině 90. let se Spojené státy přestaly v Somálsku angažovat a přehodnotily též svůj celkový přístup k podobným intervencím. V souvislosti s válkou proti terorismu však USA k Somálsku opět obrátily svou pozornost a postupně vsadily na podporu křehké ústřední vlády v naději, že nastolí pořádek a zakročí proti teroristům. Ukázalo se však, že vláda není schopna vládnout a čelí ozbrojenému odporu. Cílem práce je vyhodnotit nejvhodnější přístup, jenž by měly Spojené státy vůči Somálsku zaujmout, aby dosáhly jeho stabilizace a následkem toho eliminace hrozby terorismu a pirátství.