Aktuárský přístup k modelování kreditních rizik

Abstract

Předmětem této práce je jeden z modelů pro měření kreditního rizika - model CreditRisk+. Cílem je přehledně popsat teorii, na které je tento model založen, a ve druhé části předvést praktický příklad výpočtu rozdělení ztrát. Model používá Poissonovo rozdělení jako rozdělení počtu selhání, z čehož se poté určí právě rozdělení ztrát. Toto rozdělení je výstupem z modelu. Model má dvě varianty, kterými se práce, ve své teoretické části zabývá. První je výpočet rozdělení ztrát v případě, že je míra selhání každého dlužníka konstantní. Základním přínosem tohoto modelu pro měření kreditního rizika je ale varianta druhá, která počítá v variabilními mírami selhání. Předmětem pkratické části je rekurzivní výpočet rozdělení ztrát, který je nabízen tvůrci modelu. Práce se ale zabývá také spojením modelu CreditRisk+ s jiným modelem pro měření kreditního rizika, známém pod názvem CreditMetrics. Výpočet využívá Monte Carlo simulace z hoto modelu. Cílem praktické části je ukázat, jak se model dá aplikovat v praxi.

This thesis deals with one of the models for the credit risk measurement - the model CreditRisk+. The theoretical part describes the theory which is the basis for this model. Further, the thesis demonstrates an applicative example of calculation distribution of default losses. The model uses Poisson distribution as the distribution of the number of defaults from this we can proceed to the distribution of default losses which is output from this model. The theoretical part also presents two variants of this model. The first of this variant is the calculation of the distribution of default losses with fixed default rates. The main asset of this model is the second variant which calculates with the variable default rates. The applied part deals with the recurrence relation which is described with the model-makers. This thesis deals with the combination of CreditRisk+ with the another model known as CreditMetrics, too. The calculation is realized on the basis of Monte Carlo's simulation of the future portfolio. The aim of this part is to demonstrate how this model is applicable in practise.