Mjr. Hugo Vaníček

Abstract

Resumé Cílem této práce je představit osobnost Mjr. Hugo Vaníčka (26. října 1906 - 13. dubna 1995) a na jeho životním příběhu ukázat poslání a působení vojenského duchovního za druhé světové války u čs. vojáků v zahraničním vojsku. Východiskem se mi stala jeho unikátní a dosud nezpracovaná pozůstalost obsahující poznámky, fotografie, korespondenci, vojenské matriky, seznamy vojáků podle vyznání, soupisy padlých, pokřtěných a oddaných vojenských osob, vnitřní předpisy a směrnice, návrhy k činnosti duchovní služby, příspěvky do hlášení, vývěsky a publikace vojenské duchovní služby z Anglie, novinové výstřižky a články i osobní materiály. Tyto autentické dobové zdroje byly doplněny odbornou literaturou týkající se druhé světové války a československým zahraničním odbojem obecně. Vojenští duchovní se mimo pastorace vojenských osob a duchovenské činnosti věnovali zejména také osvětě a tím přispívali k utužení kázně, mravů a charakteru vojska. Součástí práce je také exkurz seznamující s organizací a fungováním duchovní služby v armádě samostatného československého a českého státu.

English resume Major Hugo Vaníček Father Hugo Vaníček was born on 26th October 1906 in Bystřec et Jablonné nad Orlicí. He entered the noviciate of The Society of Jesus. In 1927 he did A levels at Archiepiscopal Grammar School in Prague and then he studied theology in Innsbruck, Cracow and Maastricht. He took orders in Maastricht on 15th August in 1936 and after that he went in for pastoral service of Czechoslovak miners working in Belgium. He spent one year in Prague at St. Ignatius. But all the time he was preparing for a mission to African Rhodesia. In 1939 Hugo Vaníček went to London where he studied English. When the Second World War started he immediately reacted to the call appeal of Czechoslovak foreign political representation and he enlisted in the Czechoslovak Foreign Army. Since December 1939 Vaníček worked in military camp in Agde in southern France where the first Czechoslovak division was formed. He regularly said a mass in Czech or Slovak language in garrisons and every Sunday and a feast in cathedral. Doing his work he was trying to break prejudice and he quickly gained the soldiers'respect and liking. He went to a first aid station every day, twice a week to a prison, twice a week he also went by train to military hospitals and he visited barracks every evening. His greatest act was an...