Rituální čistota u Romů

Abstract

Diplomová práce "Rituální čistota u Romů" se snaží srovnáním indických a romských sociokulturních prvků doložit, že koncept rituální čistoty a znečištění má své kořeny pravděpodobně v indickém kastovním systému. Hlavními znaky indické kasty (džáti) a rovněž uzavřené romské komunity jsou: endogamie, monoprofesnost, sídelní segregace, přísná pravidla pro styk a společné stolování s příslušníky jiných skupin, tabuizace určitých lidí, zvířat, věcí, částí těla a činností. Práce popisuje také kontrolní mechanismy jako je romský soud nebo sociální kontrola a věnuje se tzv. procesu sanskrtizace. Autorka se domnívá, že povědomí o možném rituálním znečištění je vlastní téměř všem romským skupinám, a proto je možné považovat koncept rituální čistoty za součást společné romské identity.

The thesis "Ritual purity in Romani Communities" compares indian socio-cultural figures with romani ones and demonstrates that concept of ritual purity and pollution has probably its roots in indian caste system. The main marks of indian caste as well as closed romani community are: endogamy, specific group-profession, residential segregation, strick rules for contact and commensality with members of other groups, taboos relevant to some people, animals, things, parts of body and activities. The thesis describes control mechanisms such as romani tribunal or social control and talks about the process of Sanskritization. The author believes that all romani communities share awareness of potential ritual pollution hence it is possible to consider concept of ritual pollution to be a part of collective romani identity.