Amritarasábalí: interpretace a překlad textu bengálské tantrické tradice sahadžijá

Abstract

Tato práce představuje středověkou bengálskou višnuistickou tantrickou tradici sahadžijá a snaží se rozluštit komplikovaný alegorický příběh o krádeži nektaru, který nacházíme v jednom z významných textů této tradice, Amritarasábalí. V příloze pak připojuje česko-bengálskou bilingvu tohoto textu. Sahadžijá je v rámci Bengálska velmi významným a přitom málo probádaným náboženským směrem, který zajímavým a plodným způsobem propojuje dvě zdánlivě zcela odlišná prostředí - místní podobu tantrismu a gaudíjský višnuismus. Sahadžijá tak v sobě obsahuje jednak silný tantrický důraz na provádění rituální praxe na rovině lidského těla (včetně rituální soulože) a jednak snahu o dosažení čisté nesobecké lásky. Text Amritarasábalí je z velké části naplněn alegorickým příběhem, který popisuje cestu jednotlivce za vysvobozením. Hrdinou tohoto příběhu je zloděj jménem Sabá, který představuje lidskou duši. Spolu se svými devíti společníky (kteří představují fyzické a mentální složky člověka) prochází Sabá řadou nebezpečí, až se mu nakonec s pomocí tajemných dívek podaří vstoupit do paláce těla, kde nalezne svou vlastní podstatu a dosáhne vysvobození. Přestože hlavní osa tohoto alegorického příběhu je vcelku jasná, především popisy rituální praxe v komplikovaných obrazech lotosů, jezer, měsíců, sluncí a čmeláků zanechává...