JUDr. Vladimír Vochoč. Československý konzul v Marseille 1938-1941

Abstract

Životní příběh JUDr. Vladimíra Vochoče, který jsem si vybral jako téma své rigorózní práce, se dá vnímat z několika perspektiv. Bezpochyby nejdůležitější je Vochočova činnost za II. světové války, kdy působil jako československý konzul v Marseille nejen po březnu 1939, ale i po porážce Francie. Podařilo se mu díky osobní odvaze a zevrubné znalosti mezinárodního práva udržet v chodu konzulát a pomáhat Čechoslovákům i německým a rakouským emigrantům ohrožených nacisty až do března 1941, kdy byl na nátlak Němců konzulát uzavřen. Z tohoto pohledu se Vochoč, dosud řadový úředník ministerstva zahraničních věcí, ukazuje jako "hrdina všedního dne", tedy člověk, který jakoby pouhým dodržováním úřední přísahy československému státu a zásluhou vnitřního přesvědčení dokázal tváří v tvář bezprostřednímu nebezpečí obstát ve zkoušce, ve které mnozí z jeho kolegů obstát nedokázali. Tato "hvězdná hodina" Vochočova života se stala ústředním bodem mé práce. Pro pochopení Vochočova postoje v krizových okamžicích během války je ale nutné přiblížit také období utváření jeho osobnosti, vlivu jeho rodiny a prostředí, ze kterého vyšel. V tomto okamžiku se ukazuje další možná perspektiva Vochočova životního příběhu vyrůstajícího z kořenů demokratické a silně vlastenecké rodinné tradice - účasti děda Františka na májovém spiknutí...