Tzv. mladší velkomoravský horizont v Mikulčicích a otázka jeho poznání prostřednictvím studia keramických okruhů

Abstract

The current state of archaeological research on Great Moravia can, with a bit of exaggeration, be described as archaeology of two faces. The archaeology of cemeteries and the archaeology of settlement situations in power centres of the Great Moravian state. This seemingly provocative division may symbolize a kind of dualism, represented in two levels. In part, there are naturally two completely different worlds in the sphere of the living and of the dead, but there is also the archaeological difference - in the representation of material culture. We find just a few objects that these two worlds have in common (with the exception of those either with functional and formative perfection or, on the contrary, with simplicity, that, at least till this time, cannot typologically be distinguished, such as knives or spindle whorls), or more precisely these common points are very rarely monitored and evaluated in settlement contexts. In my opinion, this fact can be of crucial importance while trying to create a general chronology of the period in question. Archaeological evaluations of cemeteries, according to my knowledge, can be considered to be truly archaeological only if carried out on the basis of a stratigraphic analysis and, in the first phase, at least with the elaboration of some relative chronological...

Dosavadní stav archeologického výzkumu Velké Moravy lze s trochou nadsázky charakterizovat jako archeologie dvou tváří. Archeologii pohřebišť a archeologii sídlištních situací v mocenských centrech velkomoravského státu. Toto zdánlivě provokativní rozdělení symbolizuje určitý dualismus, projevující se ve dvou rovinách. Jednak jde samozřejmě o dva zcela rozdílné světy v rovině živého a neživého, ale rozdíl je i archeologický - v zastoupení hmotné kultury. Nacházíme jen velmi málo druhů předmětů společných pro oba světy (vyjma těch s funkční a tvarovou dokonalostí či naopak jednoduchostí, jež, alespoň dosud, nelze typologicko-chronologicky rozlišovat, jako např. nože nebo přesleny), resp. jsou tyto společné body málo sledovány a hodnoceny v sídlištních kontextech. Tato skutečnost může být dle mého názoru stěžejním problémem snah o obecnou chronologizaci sledovaného období. Archeologické vyhodnocení pohřebišť lze dle mého názoru považovat za skutečně archeologické pouze v případě, že bude činěno na základě stratigrafického rozboru a v první fázi alespoň s vypracováním jakýchsi relativně chronologických řad. Tyto výsledky z jednotlivých lokalit by pak mohly být vzájemně porovnávány, příp. propojovány, za předpokladu, že by do tohoto procesu vstupovaly pouze opakované jevy s více jedinci. Je samozřejmé, že v...