K hospodářskému využití lesa v raném novověku. "Lesní řemesla" v 17.-18. století

Abstract

Disertační práce pojednává o specifickém odvětví raněnovověké rukodělné výroby. Tzv. lesní řemesla a řemeslníci jsou charakterizováni z hledisek technologických, ekonomických, sociálních a kulturních. Časoprostorově je práce zaměřena na střední Evropu v 17.-18. století a vychází ze studia archivních pramenů a zejména zahraniční teoretické literatury. Autor práce dospěl k závěru, že tyto obory - uhlířství, dehtářství, smolařství, popelářství a draslářství - představují specifický druh vzájemně provázaných subsistenčních strategií, kterými dobová společnost využívala přírodní zdroje, konkrétně lesy, a zároveň tím ovlivňovala jejich podobu. Gnoseologicky zásadní částí práce je prezentace výsledků série etno-archeologických rekonstrukčních experimentů, které zásadně napomohly k nové interpretaci písemných pramenů.

The thesis deals with a specific branch of early-modern industry. So called forest industries (or crafts) and craftsmen are depicted from the point of view of technology used, its economic, social as well as cultural characteristics. The thesis is focused on the territory of the Central Europe in the 17-18th centuries and is based on archival research and study of foreign theoretical scientific literature. The author came to a conclusion, that the forest industries (e.g. charcoal making, tar making, resin extraction, wood ashes making and potash making) constitute a specific kind of linked strategies of subsistence. Moreover through forest industries natural resources (forests and woodlands) were exploited and their shape and stand was changed. The most important part of thesis - also from the gnoseological point of view - is presentation of the outcomes of several ethno-archaeological experiments, which contributed essentially to the re-interpretation of written sources.