Morfologické rozdíly na lebkách vlka a psa

Abstract

Bakalářská práce se zaměřuje na morfologické rozdíly na lebkách vlka obecného (Canis lupus) a psa domácího (Canis lupus familiaris). Cílem práce bylo na základě literární rešerše a vlastního hodnocení ověřit využitelnost vybraných morfologických znaků pro rozlišení lebek vlka obecného a psa domácího. V literární části byly analyzovány kraniální proporce, profil čela a orbitální úhel, tvar lebečních švů, sluchové pouzdro, morfologie dolní čelisti, tvrdé patro a sagitální hřeben. Praktická část byla provedena na souboru 20 lebek vlka obecného a 20 lebek psa domácího. Hodnocena byla poloha spojení spánkových hřebenů vhledem ke korunovému švu, průběh švu mezi kostí horní čelisti a kostí lícní a poměr maximální délky a šířky lebky. Nejlépe se jako rozlišovací znak osvědčil průběh švu mezi kostí horní čelisti a kostí lícní, zatímco zbývající dva hodnocené znaky neprokázaly dostatečnou rozlišovací schopnost. Výsledky práce potvrzují, že spolehlivou druhovou identifikaci nelze založit na hodnocení jediného morfologického znaku. Pro přesnější určení je vhodné kombinovat více morfologických znaků, případně doplnit morfometrickými nebo genetickými metodami.

This bachelor's thesis focuses on the morphological differences between the skulls of the grey wolf (Canis lupus) and the domestic dog (Canis lupus familiaris). The aim of the thesis was to evaluate the usefulness of selected morphological characters for distinguishing between the skulls of these two species based on a literature review and the author's own assessment. The literature review analysed cranial proportions, the forehead profile and orbital angle, the shape of the cranial sutures, the auditory bulla, the morphology of the lower jaw, the hard palate, and the sagittal crest. The practical part was carried out on a sample of 20 grey wolf skulls and 20 domestic dog skulls. The position of the temporal crest junction in relation to the coronal suture, the course of the suture between the maxilla and the zygomatic bone, and the ratio of the maximum skull length to the maximum skull width were evaluated. The course of the suture between the maxilla and the zygomatic bone proved to be the most useful distinguishing character, whereas the remaining two characters did not demonstrate sufficient diagnostic value. The results confirm that reliable species identification cannot be based on the assessment of a single morphological character. More accurate identification requires the combined...