Vnímání bezpečí a strategie pohybu studentek na kolejích Vltava, Otava a Švehlova v Praze

Abstract

Tato práce se zabývá komparací vnímání bezpečí a uplatňovaných ochranných strategií studentek ve dvou odlišných typech městské zástavby v rámci Prahy, konkrétně na koleji Švehlova ve vnitřním městě a na sídlištních kolejích Vltava a Otava na Jižním Městě. Výzkum, realizovaný formou dotazníkového šetření, má za cíl zhodnotit pocit bezpečí v závislosti na denní době, identifikovat konkrétní riziková místa v okolí kolejí, zanalyzovat je z hlediska principů prevence kriminality (CPTED) a zmapovat ochranné strategie studentek. Výsledky prokazují, že pocit bezpečí je silně vázán na konkrétní prostorový kontext. Zatímco na sídlišti pramení obavy primárně z fyzické izolace, rozlehlostianedostatečnéhoosvětlení, vkompaktnímcentru je pocit ohroženígenerován selháním sociální kontroly nad nepředvídatelným chováním osob, které studentky vnímají jako potenciálně ohrožující. Jedním z hlavních výsledků je rovněž potvrzení tzv. bezpečnostního paradoxu, který dokládá, že nošení hmatatelných obranných prostředků subjektivnípocitbezpečí nezvyšuje, ale představuje pouze reaktivnídůsledek existujícího strachu. Namísto fyzické konfrontace studentky prokazatelně spoléhají na sociální a digitální prevenci (sdílení polohy, telefonování, vyhledávání doprovodu). Práce celkově ukazuje, že k zajištění reálného pocitu bezpečí ve...

This thesis deals with the comparison of the perception of safety and applied protective strategies of female students in two different types of urban development within Prague, specifically in the Švehlova dormitory in the inner city and in the Vltava and Otava housing estate dormitories in the Jižní Město. The research, carried out in the form of a questionnaire survey, aims to evaluate the feeling of safety depending on the time of day, identify specific risk areas around the dormitories, analyze them from the perspective of crime prevention principles (CPTED) and map the protective strategies of female students. The results show that the feeling of safety is strongly tied to a specific spatial context. While in the housing estate, concerns primarily stem from physical isolation, spaciousness and insufficient lighting, in the compact center the feeling of threat is generated by the failure of social control over the unpredictable behavior of people who are perceived by female students as potentially threatening. One of the main results is alsothe confirmationof the so-called security paradox, whichdemonstrates thatwearing tangible means of defense does not increase the subjective feeling of safety, but is only a reactive consequence of existing fear. Instead of physical confrontation, female...