Vědomí ekologické krize a jeho odraz v životním stylu

Abstract

Autor ve své práci mapuje vývoj a proměny vztahu člověka a přírody v euroamerickém myšlení a reflexe tohoto problému s přispěním metafory "panství člověka nad přírodou". Shrnuje protiklad kultury a přírody a jeho různých pojetí na příkladech filosoficko-historického hledání kořenů ekologické krize (L. White, J. Black aj.). Dále se zaměřuje na vznik ochranářského hnutí (Thoreau, Muir), rozvíjení ekologické etiky (A. Schweitzer) a jejich postupnou proměnu do různorodých myšlenkových proudů: ekofeminismu, školy sociální ekologie M. Bookchina a hlubinné ekologie A. Naesse. Kromě reflexe environmentální problematiky v akademické diskusi a procesu začleňování ekologické inspirace do sociologie (environmentální sociologie) také přihlíží k proměně způsobů, jimiž aktéři začleňují nová zjištění ekologie a její reflexe v ostatních vědách do individuálního životního stylu. V závěrečné části textu provádí autor syntézu ekologického a životně-stylového hlediska na příkladu fenoménu "dobrovolné skromnosti" resp. "postmaterálních hodnot", jejichž pojetí u D. Elgina a R. Ingleharta představuje. Text uzavírá kritickým pohledem na uvedený koncept dobrovolné skromnosti a otevřením otázek "privatizace ekologické krize" a komercionalizace ekologicky příznivého životního stylu.

In this paper author makes an attempt to describe the development of the man - nature relationship in the Western thought and also the reflections of this problem, using the "domination of man over nature" metaphor. He concludes the problem of "culture versus nature" duality on the example of philosophical and historical research on the cultural basis of ecological crisis. He follows describing the birth of early conservationist movement (H. Thoreau, J. Muir), ecological ethic (A. Schweitzer) and transformation of this concepts into various fields: ecofeminism, social ecology (M. Bookchin) and deep ecology (A. Naess). Author reflects the position of environmental issues in the academic discussion as well as the incorporation of the ecological concepts into sociological theory (environmental sociology). In the final part of the paper the issue of individual life-style reflection of the environmental problems is opened, using the conception of "voluntary simplicity" (D. Elgin) or "postmaterial values" (R. Inglehart). The paper is finished with critical views on the "voluntary simplicity" phenomenon, the issue of "privatization of the ecological crisis" and commercionalization of the ecological lifestyle.