Prozodické charakteristiky u dětí s nízkou porodní hmotností

Abstract

Bakalářská práce se zabývá vybranými prozodickými charakteristikami u dětí s nízkou porodní hmotností. Jejím cílem je propojit poznatky o prozodii a jejím osvojování s popisnou analýzou dětského vyprávění. Analyzovány byly dvě časově oddělené nahrávky od každého z deseti dětí sledovaných na Foniatrické klinice VFN v Praze. Pomocí ruční anotace v programu Praat a skriptového zpracování bylo sledováno prozodické frázování, průměrná základní frekvence, její rozsah a variabilita a vzorce mluvních taktů vymezené na základě anotace přízvučných (p) a nepřízvučných (n) slabik. Celkem bylo označeno 603 prozodických úseků. U sedmi dětí se v pozdější nahrávce snížil počet úseků a u sedmi se zvýšila jejich průměrná délka; kombinace obou změn se objevila u pěti dětí. Melodická analýza 167 vybraných úseků ukázala výraznou individuální variabilitu i omezení automatického určování základní frekvence v klinických nahrávkách dětské řeči. V analýze mluvních taktů převažovaly vzorce p-n a p-n-n. Lokální hodnoty F0 u anotovaných slabik byly vzhledem k rozsahu analýzy zpracovány pouze souhrnně jako doplňující akustický údaj. Výsledky je nutné interpretovat s ohledem na malý a heterogenní soubor a klinickou povahu nahrávek. Práce ukazuje možnosti i omezení fonetické analýzy klinického řečového materiálu a potřebu cíleně...

This bachelor's thesis examines selected prosodic characteristics in children with low birth weight. It aims to connect theoretical knowledge of prosody and its acquisition with a descriptive analysis of child story retelling. Two recordings made several months apart were analysed for each of ten children followed at the Clinic of Phoniatrics in Prague. Manual annotation in Praat and script-based processing were used to examine prosodic phrasing, mean fundamental frequency, F0 range and variability, and the distribution of annotated stressed (p) and unstressed (n) syllables within stress groups. A total of 603 prosodic units were identified. In the later recording, the number of units decreased in seven children, while their mean length increased in seven; both changes co-occurred in five children. The melodic analysis of 167 selected units revealed substantial individual variability as well as limitations of automatic F0 estimation in clinical recordings of children's speech. The p-n and p-n-n patterns predominated in the stress-group analysis. Local F0 values at the annotated syllabic peaks were analysed only descriptively as a supplementary acoustic measure. The findings require cautious interpretation because of the small and heterogeneous sample and the clinical nature of the recordings. The...