Sociální farmy v České republice: jejich fungování, přínosy, bariéry a potřeby rozvoje z perspektivy vybraných aktérů

Abstract

(česky) Bakalářská práce se zabývá fungováním sociálních farem v České republice z perspektivy vybraných aktérů. Cílem práce je porozumět tomu, jak respondenti popisují systémové podmínky sociálních farem, jejich přínosy a bariéry a potřeby dalšího rozvoje. Teoretická část vymezuje sociální podnikání, pracovní začleňování, sociální zemědělství a legislativní a finanční rámec v českém prostředí. Empirická část vychází z kvalitativního výzkumu založeného na polostrukturovaných rozhovorech se třemi odborníky a třemi zástupci sociálních podniků, doplněných analýzou dokumentů. Zjištění ukazují, že sociální farmy v českém prostředí nemají jednotnou podobu a liší se právní formou, cílovou skupinou, způsobem financování i vazbou na chráněný trh práce. Respondenti spojovali jejich přínosy zejména s pracovním začleňováním, sociální integrací, komunitním rozměrem, kontaktem s přírodním prostředím a péčí o krajinu. Hlavní bariéry se týkaly nestability systémového nastavení, nejasného výkladu pravidel, administrativní a provozní náročnosti a obtížného zajišťování finančních zdrojů, z nichž dále vyplývaly potřeby jejich rozvoje do budoucna.

(in English) This bachelor's thesis examines the functioning of social farms in the Czech Republic from the perspective of selected stakeholders. The aim of the thesis is to understand how respondents describe the systemic conditions of social farms, their benefits, barriers and needs for their further development. The theoretical part defines social entrepreneurship, work integration, social farming, and the legislative and financial framework in the Czech context. The empirical part is based on qualitative research using semi-structured interviews with three experts and three representatives of social enterprises, supplemented by document analysis. The findings show that social farms in the Czech Republic do not have a uniform form and differ in their legal status, target group, sources of funding, and connection to the protected labour market. Respondents associated their benefits mainly with work integration, social inclusion, the community dimension, contact with the natural environment, and care for the landscape. The main barriers concerned the instability of systemic conditions, unclear interpretation of rules, administrative and operational demands, and difficulties in securing financial resources, which also pointed to further needs related to their future development.