The banality of evil and its atrociousness. Synthesising Arendt's thoughtlessness with Card's culpable wrongdoing

Abstract

Zdá se, že zlo dnes proudí ze všech možných trhlin. Proto je tak důležité neustále přemýšlet o jeho původu a principech fungování. Co je to zlo? Je to něco abstraktního a lidé nikdy nemohou skutečně poznat roli zla ve světě? Nebo je zlo mnohem blíž, než si představujeme? Hannah Arendtová i Claudia Cardová odmítají teologická nebo metafyzická vysvětlení zla. Arendtová ve své knize Eichmann v Jeruzalémě považuje zlo za selhání myšlení - morální slepotu zakořeněnou v bezmyšlenkovitosti a průměrnosti spíše než v démonických úmyslech. Cardová ve své knize The Atrocity Paradigm definuje zlo jako "předvídatelnou nesnesitelnou újmu způsobenou zaviněným proviněním" a situuje zlo do konkrétních lidských činů a vztahů, zejména mezi pachateli a oběťmi. Obě transformují zlo do morálně-politického problému lidského jednání, spíše než do problému kosmického, a vidí zlo jako banální v tom smyslu, že ho mohou páchat obyčejní lidé a instituce, ne jenom monstra. Mým úkolem v této práci bude prozkoumat pojetí zla v dílech Arendtové a Cardové a pokusit se je syntetizovat, abychom hlouběji porozuměli tomu, co dnes znamená páchat zlo, být zlý a utrpět zlo.

It seems that evil today flows out of every possible crack. That is why it is crucial to keep thinking about its origins and principles of functioning. What is evil? Is it something abstract, and can humans never truly know the role of evil in the world? Or is evil much closer to us than we imagine? Both Hannah Arendt and Claudia Card reject theological or metaphysical explanations of evil. Arendt, in Eichmann in Jerusalem, views evil as a failure to think - a moral blindness rooted in thoughtlessness and mediocrity rather than demonic intent. Card, in The Atrocity Paradigm, defines evil as "foreseeable intolerable harm produced by culpable wrongdoing", situating evil in concrete human actions and relationships, especially between agents and victims. Both transform evil into a moral-political problem of human agency, rather than a cosmic one and see evil as banal, in the sense that it can be enacted by ordinary people and institutions, not by monsters. My task in this thesis would be to examine the concept of evil in Arendt's and Card's work and try to synthetise them for a deeper understanding of what it means today to do evil, to be evil, and to suffer evil.