Proměny obrazu kolaborace v Jižní Koreji

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá proměnami obrazu kolaborace za japonské okupace v jihokorejské kulturní paměti od vzniku Korejské republiky v roce 1948 do začátku 21. století. Kolaborací je v práci míněna spolupráce Korejců s japonskou vládou v období postupné ztráty korejské suverenity a během následné koloniální nadvlády v letech 1910-1945. Po osvobození nedošlo v Jižní Koreji k důslednému právnímu ani společenskému vyrovnání s bývalými kolaboranty a část z nich zůstala součástí nově budovaných státních struktur. Kolaborace tak zůstávala citlivým a nevyřešeným tématem, které mohlo být otevřeněji tematizováno až po demokratizaci. Práce sleduje, jak byla spolupráce Korejců s japonskou koloniální správou připomínána, opomíjena nebo politicky rámována v padesátých letech, v období vlády Pak Čŏnghŭiho a po demokratizaci. Na základě analýzy vybraných učebnic, veřejných projevů, památníků, muzejní expozice a odborných publikací práce ukazuje, že obraz kolaborace se nevyvíjel lineárně od zamlčování k vyrovnání se s minulostí, ale byl v jednotlivých obdobích utvářen dobovým politickým a ideologickým rámcem.

(in English) This bachelor's thesis examines the changing perception of collaboration during the Japanese occupation in South Korean cultural memory, from the establishment of the Republic of Korea in 1948 to the beginning of the 21st century. In this thesis, collaboration refers to the cooperation of Koreans with Japanese government during the period of the gradual loss of Korean sovereignty and during the following colonial rule in 1910-1945. After liberation, South Korea did not undergo a thorough legal or social reckoning with former collaborators, and some of them continued working in the newly established state structures. Collaboration thus remained a sensitive and unresolved issue that could be addressed more openly only after democratization. The thesis examines how the cooperation of Koreans with the Japanese colonial administration was remembered, omitted, or politically framed in the 1950s, during the rule of Park Chung-hee, and after democratization. Based on an analysis of selected textbooks, public speeches, memorials, a museum exhibition, and scholarly publications, the thesis shows that the image of collaboration did not develop linearly from suppression toward coming to terms with the past, but was shaped in individual periods by the political and ideological framework of the time