Ženy a práce v terezínském ghettu

Abstract

Diplomová práce se zabývá rolí žen v pracovním procesu v terezínském ghettu a analyzuje, jakým způsobem se práce stala klíčovým faktorem jejich fyzického i psychického přežití. Na základě analýzy archivních materiálů z Bejt Terezín a Jad Vašem v Izraeli, Národního archivu v Praze, v Literárním archivu Památníku národního písemnictví, v Židovském muzeu v Praze a v Památníku Terezín , stejně jako deníků, poválečných zpráv a nahrávek svědectví přeživších, se práce zaměřuje na to, jak různé skupiny žen - podle vzdělání, profesní zkušenosti či ideového ukotvení - reagovaly na extrémní podmínky ghetta. Zvláštní pozornost je věnována otázce, zda pro ženy představovala oporu spíše jejich předválečná emancipace a vzdělání, nebo sionistická ideologie a kolektivní duch hnutí. Práce sleduje, jak se pracovní nasazení a organizace práce staly nejen nástrojem přežití, ale i prostředkem zachování identity, důstojnosti a smyslu života v podmínkách systematické dehumanizace. Analýza také zohledňuje genderový aspekt - dopad oddělení žen od mužů na psychiku, sociální vztahy i formování ženské komunity. V práci docházím k závěru, že práce žen v Terezíně nebyla pouze reakcí na okolnosti, ale také aktivní strategií odporu a sebezáchovy, která přispěla k udržení lidskosti i přes extrémní podmínky ghetta.

This thesis examines the role of women in the labor process within the Terezín ghetto and analyzes how work became a key factor in their physical and psychological survival. Based on an analysis of archival materials from Bejt Terezín and Yad Vashem in Israel, the National Archives in Prague, the Literary Archive of the Museum of Czech Literature, the Jewish Museum in Prague, and the Terezín Memorial, as well as diaries, postwar reports, and recordings of survivors' testimonies, the thesis focuses on how different groups of women - based on their education, professional experience, or ideological orientation - responded to the extreme conditions of the ghetto. Particular attention is paid to the question of whether women found greater support in their pre-war emancipation and education, or in Zionist ideology and the collective spirit of the movement. The thesis examines how labor assignments and the organization of work became not only a tool for survival but also a means of preserving identity, dignity, and a sense of purpose under conditions of systematic dehumanization. The analysis also takes into account the gender aspect - the impact of the separation of women from men on their mental well-being, social relationships, and the formation of a women's community. In this work, I conclude that...