Generic Statements: Semantics and Context-Sensitivity

Abstract

Generická tvrzení, krátce řečeno generika, jsou běžně používaná tvrzení, která vyjadřují zobecnění, ale postrádají explicitní kvantifikaci. Jeden z ústředních problémů generik se týká jejich správné sémantické analýzy, která je obecně chápána jako podání vysvětlení podmínek pravdivosti těchto výroků. Jeden ze současných pohledů na toto téma, jehož průkopníkem je Sterken (2015), se zaměřuje na citlivost generik na kontext. Navzdory některým kritickým ohlasům (Almotahari 2022, 2024) však dosud chybí celkové zhodnocení přístupu Sterken. Mým cílem je nejprve nastínit obecný přehled filozofických debat o logické formě, etických otázkách a sémantických analýzách generik. Ve světle těchto debat představím pojetí generických tvrzení Sterken a kriticky jej zhodnotím, přičemž zvážím i další vlivné teorie. Vysvětlím tak relevanci této teorie citlivosti generik na kontext a její potenciální důsledky pro filozofii jazyka.

Generic statements, or shortly generics, are commonly used statements that express generalizations but lack explicit quantification. One of the central problems about generics concerns their proper semantic analysis, which is generally understood in terms of giving a truth-conditional account of such statements. One of the contemporary views on this topic, pioneered by Sterken (2015), focuses on generics' context-sensitivity. However, and despite some critical discussions (Almotahari 2022, 2024), an overall evaluation of Sterken's account has been missing so far. My objective is to first lay out the general overview of philosophical debates about logical form, ethical issues, and semantic analyses surrounding generics. In the light of these debates, I shall present Sterken's account of generic statements and critically engage with it, while also considering other influential theories. Thus, I will explain the relevance of Sterken's theory of context-sensitivity of generics and its potential outcomes for the philosophy of language.