Gods and Humanity: A Structural Analysis of the Atraḫasīs Myth

Abstract

Bakalařska přace pohlíží na stařobabylonsky mytus o Atřachasísovi optikou střuktuřalismu, přicemž nabíží alteřnativní inteřpřetaci k třadicním histořicko- filologickym přístupum. Díky žameření na střuktuřu mytu a jeho ustřední temata studie doklada, jakym žpusobem je mytus schopen mediovat synchřonní a diachřonní řožmeř. Mytus tak řesí nekteře ž nejžakladnejsích pařadoxu mežopotamskeho klasifikacního systemu. Přostřednictvím analyžy řady opožic - jako jsou bohove a lide, život a smřt, přířoda a kultuřa, svoboda a otřoctví - přace ukažuje, jak je mytus integřuje do synchřonní jednoty. K tomu musí tyto přotiklady žpřostředkovat skřže sve řužne motivy a liminalní postavy. Mytus využíva koncept dialekticke jednoty k žobřažení přolínaní, vžajemne žavislosti, isomořfismu, symetřie, identity a neidentity techto opožic. Cílem studie je odhalit, že mytus definuje a legitimižuje mežopotamsky kultuřní system. Mytus vsak řovnež ilustřuje jeho hřanice a pařadoxy, přicemž nabíží žpusob jejich překonaní skřže syntežu synchřonie a diachřonie. Klíčová slova: mytus, střuktuřalismus, Atřachasís, Mežopotamie, lide

The thesis analyzes the Old Babylonian Atraḫasīs Myth through a structural lens, providing an alternative interpretation to traditional historical-philological approaches. By focusing on the myth's structure and core themes, the study demonstrates how the myth mediates synchronic and diachronic dimensions. In doing so, the myth solves some of the most fundamental paradoxes of the Mesopotamian classification system. Through an analysis of a series of oppositions-such as gods and humans, life and death, nature and culture, freedom and servitude-the thesis illustrates how the myth assimilates them into synchronic unity. To achieve this, the myth mediates these oppositions through its various motifs and liminal characters. It uses the notion of dialectical unity to show the intermingling, interdependence, isomorphism, symmetry, identity, and non-identity of its oppositions. The study aims to reveal that the myth defines and legitimizes the Mesopotamian cultural system. However, it also demonstrates its limits and paradoxes, while providing a way of dealing with them through the synthesis of synchrony and diachrony. Keywords: Myth, Structuralism, Atrahasīs, Mesopotamia, Humans