Alveolární a palatální okluzivy u mluvčích češtiny jako druhého jazyka

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá osvojováním české výslovnosti u rodilých mluvčích ukra- jinštiny, přičemž se zaměřuje na artikulační realizaci alveolárních a palatálních exploziv. Cílem práce je prozkoumat rozsah a povahu mezijazykové interference při produkci těchto hlásek, a to s ohledem na odlišné způsoby palatalizace v obou jazycích. Výzkumný vzorek tvořilo šest ukrajinských studentek s úrovní češtiny B2 a jedna referenční česká mluvčí. Výsledky ukazují, že ukrajinští mluvčí při produkci českých palatál často nedosahují zá- věru na tvrdém patře, jak by se dalo očekávat ve standardní češtině, ale místo toho používají pouze sekundární palatalizaci. Podle ultrazvukových dat však k tomuto zúžení na tvrdém patře nedochází ani u české mluvčí. Nejmenší rozdíl mezi kategoriemi se vy- skytuje v párech [t]/[ť] a [d]/[ď], zatímco u palatalizované nazály [ň] je artikulace všech mluvčích mnohem blíže české normě. Studie dále demonstruje vliv kontextu samohlásek, přičemž nejvyšší míra chybovosti byla zaznamenána v pozici před vokálem /í/. Výsledky ukazují, že palatalizované okluzivy v L2 jsou poslechově velmi blízké českým hláskám.

This thesis examines the acquisition of Czech pronunciation among native speakers of Ukrainian, focusing specifically on the articulatory realization of alveolar and palatal plosives. The aim of the thesis is to investigate the extent and nature of interlingual interference in the production of these sounds, taking into account the different modes of palatalization in both languages. The research sample consisted of six Ukrainian students with a B2 level of Czech and one reference Czech speaker. The results show that Ukrainian speakers, when producing Czech palatals, often do not achieve the extensive constriction on the hard palate as would be expected in standard Czech production, but instead apply only secondary palatalization. However, according to the ultrasound data, this constriction on the hard palate does not occur even in the Czech speaker. The smallest difference between the categories occurs in the pairs [t]/[ť] and [d]/[ď], while for the palatalized nasal [ň], the articulation of all speakers is much closer to the Czech standard. The study further demonstrates the influence of vowel context, with the highest error rate recorded in the position before the vowel /í/. TFinally, the results show that L2 palatalized plosives are perceived as being close to standard Czech sounds.