Edmund Husserl and Karl Marx: The Contradiction Within a Reified Consciousness as a Motivation for Unveiling of the Lifeworld

Abstract

Jak Edmund Husserl, tak Karl Marx litovali rozvodu modernity a konkrétní lidské zkušenosti. Zatímco Husserl vyjádřil tyto myšlenky v jeho kritice galileovské vědy ustanovené v renesanci, Marx tak učinil v jeho kritice politické ekonomie jakožto vědy apologetické pro kapitalistický způsob produkce. Jak galileovská věda, tak politická ekonomie dává na místo konkrétní zkušenosti formální abstrakce. Skutečná realita je skrytá pod rouškou idejí a reprezentací. Okamžitě vyvstává otázka možnosti prolomení této iluze. Je možné, aby konkrétní subjekt prorazil svět stínů směrem k základní realitě? Ostatně samo rozpoznání onoho prvního světa jako iluze předpokládá objevení světa druhého, což může snadno vést k začarovanému kruhu bez počátku či konce. Zatímco v marxismu se tato otázka přeměňuje v problém prolomení závoje reifikace a vykročení směrem k revolučnímu jednání, pro Husserla na sebe tato patová situace bere podobu hledání motivace k transcendentální fenomenologické redukci. Následuje Iana Angus a jeho nedávné reformulace fenomenologického marxismu tvrdím, že tato motivace se nutně manifestuje v naléhavé zkušenosti logického rozporu, který je přítomen v každém reifikovaném vědomí. Konkrétní Ego je nepřerušený a nerozlišený tok korelací subjektu a objektu v čase. Galileovská věda a kapitalistický...

Both Edmund Husserl and Karl Marx lamented the divorce of modernity from the concrete experience of man. While the former expressed such thoughts in his critique of Galilean science as instituted in the Renaissance, Marx did so in his critique of political economy as a science apologetic to the capitalist mode of production. At the place of concrete experience, both Galilean science and political economy place formal abstractions. Actual reality is concealed underneath a garb of ideas and representations. Immediately, the question of the possibility of breaking through this illusion emerges. That is, is it possible for a concrete subject to pierce through the world of shadows towards the underlying reality? After all, the very identification of the former as a mere illusion presupposes the discovery of the latter, possibly giving birth to a vicious circle with no point of departure or arrival. In Marxism, this translates into the problem of breaking through the veil of reification towards revolutionary action, while for Husserl, the deadlock takes the form of a search for the motivation behind the transcendental-phenomenological reduction. Following Ian Angus's recent reformulation of phenomenological Marxism, I argue that this motivation necessarily manifests in the acute experience of the logical...