Vztah Romů v ČR k romštině
Attitudes of Roma in the Czech Republic to the Romani language
bakalářská práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/215518Identifikátory
SIS: 281416
Kolekce
- Kvalifikační práce [26319]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Hajská, Markéta
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Středoevropská studia: Romistika
Katedra / ústav / klinika
Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií
Datum obhajoby
10. 9. 2026
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Velmi dobře
Klíčová slova (česky)
Romové|romština|jazyková směna|jazykové postoje|identita|revitalizace jazykaKlíčová slova (anglicky)
Roma|Romani|language shift|language attitudes|identity|language revitalizationTato bakalářská práce se zabývá postavením romštiny v životě mladých Romek, které se jazyk nenaučily v dětství v rodinném prostředí, přestože alespoň jeden z jejich rodičů nebo prarodičů romštinu ovládá. Cílem práce je zjistit, jaký význam má romština pro utváření jejich romské identity, jaké jsou motivace k jejímu osvojování v dospělosti, postoje okolí k tomuto rozhodnutí i funkce a významy, které romština v životě participantek výzkumu plní. Výzkumná část je založena na kvalitativním výzkumu, jehož základem je pět polostrukturovaných rozhovorů s mladými Romkami, které se začaly romsky učit během vysokoškolského studia. Rozhovory byly následně analyzovány metodou kódování. Přestože participantky romštinu nevyužívají jako primární komunikační prostředek, vytvářejí si k ní silný vztah a její osvojování vnímají jako prostředek navázání na rodinnou historii a posílení vlastní romské identity. Studium romštiny mění jejich pohled na jazyk i na vlastní romství a umožňuje jim aktivně se podílet na zachování jazyka v podmínkách probíhající jazykové směny. Práce ukazuje, že osvojování romštiny v dospělosti může představovat významnou individuální formu jazykové revitalizace a přispívat k posilování postavení romštiny mezi mladou generací Romů.
This bachelor thesis examines the role of Romani in the lives of young Romani women who did not learn the language during childhood within their family environment, even though at least one of their parents or grandparents speaks Romani. The aim of the thesis is to explore the significance of Romani in the formation of their Romani identity, their motivations for learning the language in adulthood, the attitudes of those around them towards this decision, and the functions Romani serves and the meanings it holds in the lives of the research participants. The empirical part of the thesis is based on qualitative research consisting of five semi-structured interviews conducted with young Romani women who began learning Romani whilst at university. The interviews were subsequently analysed using thematic coding. Although the participants do not use Romani as their primary means of communication, they develop a strong connection to the language and perceive learning it as a way of reconnecting with their family history and strengthening their Romani identity. Studying Romani changes their perspective on both the language and their own Romani identity and enables them to play an active role in preserving the language in the face of ongoing language shift. This study demonstrates that learning Romani in...
