Političeskije fenomeny populizma v stranach CVE i putinizma v Rossii: sravnitel'nyj analiz
Political phenomena of populism in Central and Eastern Europe and Putinism in Russia: a comparative analysis
Politické jevy populismu ve střední a východní Evropě a putinismu v Rusku: srovnávací analýza
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/215460Identifikátory
SIS: 279742
Kolekce
- Kvalifikační práce [26318]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Fomin, Ivan
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Rossijskije issledovanija (obrazovatělnaja programma imeni Borisa Němcova)
Katedra / ústav / klinika
Ústav východoevropských studií
Datum obhajoby
23. 6. 2026
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Ruština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
популизм|популистский момент|популистская тенденция|плюрализм|гегемонизм|подходы к изучению популизма|путинизм|элитизм|демотизм|популистский дискурс|путинский дискурс|идеология|страны ЦВЕ|РоссияKlíčová slova (anglicky)
populism|populist moment|populist tendency|pluralism|hegemonism|approaches to the study of populism|Putinism|elitism|demotism|populist discourse|Putin's discourse|ideology|The CEE countries|RussiaDiplomová práce se zaměřuje na komparativní analýzu politických fenoménů populismu ve střední a východní Evropě (CEE) a putinismu v současné Rusku jako dvou odlišných jevů utvářených rozdílnou logikou politických režimů. Přestože jsou oba fenomény často interpretovány prostřednictvím obdobných kategorií, jako jsou anti- elitismus, emocionální mobilizace a krize politické reprezentace, předkládaná práce dokládá, že populismus v zemích CEE a putinismus v Rusku představují zásadně odlišné formy politické organizace. Výzkum je zaměřen na státy Visegrádské čtyřka (Maďarsko, Polsko, Slovensko a Českou republiku) a analyzuje populismus s využitím ideového, diskurzivního, strategického a performativního přístupu. Populismus je konceptualizován jako "tenká" (thin-centered) ideologie strukturovaná na antagonismu mezi "lidem" a "elitami" a fungující především jako emocionální a diskurzivní politická strategie v podmínkách konkurenčních demokratických systémů. Putinismus je naproti tomu interpretován jako forma personalistického autoritářského režimu a kvazi-ideologie, v níž afektivní politika představuje klíčový mechanismus vládnutí. Politický režim v Ruské federaci využívá emoce strachu, resentimentu, vnější hrozby a imperiální velikosti k legitimizaci moci a depolitizaci společnosti. Zatímco populismus...
