Zur Verwendung von Genderzeichen im geschriebenen Gegenwartsdeutsch

Abstract

(česky) Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku užívání genderových znaků v současné psané němčině z pohledu sociolingvistiky. Cílem práce je ukázat, že současná praxe užívání těchto znaků, například hvězdičky (*), je často v rozporu s oficiálními pravopisnými normami. Empirická část práce je koncipována jako případová studie, která analyzuje diskursivní střet mezi divadlem Theater Plauen-Zwickau a místní frakcí strany AfD. Výzkum využívá kvalitativní přístup založený na analýze novinových článků a online zdrojů, které tento specifický spor dokumentují. Teoretický rámec tvoří teorie jazykového managementu (LMT), která slouží k systematickému popisu procesů identifikace a hodnocení jazykových problémů. Práce dále osvětluje jednání různých aktérů diskurzu vůči jazyku užívanému jednotlivými aktéry, jejich příslušné zájmy a také strategie využívané k implementaci nebo odmítnutí genderově vyváženého jazyka. Text se zaměřuje především na střet zájmů jednotlivých aktérů, reprezentovaných uměleckou svobodou, inkluzivním jazykem a politicky motivovanými požadavky na jazykové restrikce, které při vzájemných konfliktech vytvářejí napětí.

(anglicky) This bachelor's thesis examines the use of gender signs in contemporary written German from a sociolinguistic perspective. The aim of the thesis is to demonstrate that current linguistic practices, such as the use of the asterisk (*), are often in conflict with official orthographic norms. The empirical part is designed as a case study analyzing the discursive conflict between Theater Plauen-Zwickau and the local AfD parliamentary group. The research adopts a qualitative approach based on the analysis of newspaper articles and online sources documenting this specific dispute. The theoretical framework is grounded in Language Management Theory (LMT), which is used to systematically describe the processes of noting and evaluating linguistic problems. Furthermore, the thesis sheds light on the actions of various discourse participants in relation to the language used by different actors, their respective interests, and the strategies employed to implement or reject gender inclusive language. The study focuses in particular on the clash of interests among these actors, represented by artistic freedom, inclusive language, and politically motivated demands for linguistic restrictions, which give rise to tensions in situations of conflict.