Přepiš mě! Umělá inteligence jako prostředník komunikace v blízkých vztazích

Abstract

(česky) Tato diplomová práce zkoumá komunikaci v blízkých mezilidských vztazích za situace, kdy do ní vstupuje agentní systém umělé inteligence (AI). Snaží se odpovědět na otázku, jak se v podmínkách komunikace zprostředkované umělou inteligencí (AI-MC) proměňuje žitá zkušenost účastníků, se zvláštním důrazem na prožitek vlastní i partnerovy autenticity a vztah mezi komunikačními výsledky a vnitřní hodnotou samotné komunikační činnosti. Zkoumány jsou konkrétně dva typy AI intervence v online komunikaci: přímé upravování odesílaných textových zpráv a komunikační "koučink" poskytovaný v reálném čase, obojí zaměřené na naplňování individuálně zvolených komunikačních a vztahových cílů v rámci praxe "sebezlepšování". Teoretická část vymezuje fenomén AI-MC ve specifickém kontextu blízkých vztahů a kriticky reflektuje technologický instrumentalismus spojený s praxí sebezlepšování prostřednictvím AI technologií. Empirická část vychází z kvalitativního výzkumného šetření založeného na experimentálním nasazení AI agentů do každodenní online textové komunikace čtyř zúčastněných párů (přátel, sourozenců a partnerů), a to na dobu jednoho měsíce. Subjektivní zkušenost účastníků je zkoumána formou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů zpracovaných metodou interpretativní fenomenologické analýzy (IPA)....

(anglicky) This thesis examines communication in close interpersonal relationships entered by an agentic system of artificial intelligence (AI). It seeks to answer the question of how participants' lived experience changes in the context of AI-mediated communication (AI-MC), with a particular emphasis on the experience of one's own and one's partner's authenticity and the relationship between communication outcomes and the intrinsic value of the communication activity itself. Specifically, two types of AI intervention in online communication are investigated: direct editing of outgoing text messages and real-time communication "coaching," both aimed at fulfilling individually chosen communication and relationship goals within the practice of "self-improvement." The theoretical part defines the phenomenon of AI-MC in the specific context of close relationships and critically reflects on the technological instrumentalism associated with the practice of self-improvement through AI technologies. The empirical part is based on a qualitative study involving the experimental deployment of AI agents into the everyday online text communication of four participating dyads (friends, siblings, and romantic partners) over a period of one month. The participants' subjective experiences are examined through...