Female Fighters in Leftist Insurgencies: Between Emancipation and Instrumentalization

Abstract

Tato diplomová práce zkoumá mnohorozměrnou a rozporuplnou roli žen-bojovnic v levicových ozbrojených hnutích globálního Jihu se zaměřením na FARC-EP, PKK a EZLN. Výzkum se zabývá zásadní mezerou v tradičních bezpečnostních studiích, které ženy často redukují na zjednodušenou dichotomii pasivních obětí nebo romantizovaných hrdinek. Místo toho studie zkoumá přetrvávající napětí mezi emancipační feministickou rétorikou prosazovanou těmito povstaleckými hnutími a strukturální biopolitickou instrumentalizací žen vojenskými strukturami, jejichž jsou součástí. Na základě feministických bezpečnostních studií teoretický rámec integruje koncept genderové performativity Judith Butlerové, teorii "genderově podmíněných organizací" Joan Ackerové, Foucaultovu biopolitiku a rozlišení praktických a strategických zájmů podle Maxine Molyneuxové. Studie je metodologicky ukotvena ve feministické epistemologii a využívá kritickou analýzu diskurzu a teorii vizuální sekuritizace ke zkoumání politických manifestů a osobních svědectví. Diplomová práce nakonec tvrdí, že ačkoli uchopení zbraně představuje radikální performativní narušení tradičních patriarchálních rolí, samo o sobě nezaručuje strukturální emancipaci. Ozbrojená účast žen naopak ztělesňuje hluboký paradox: představuje nepřetržité vyjednávání mezi politickou...

This thesis investigates the multidimensional and contradictory role of female combatants in left-wing armed movements within the Global South, with a focus on the FARC-EP, PKK, and EZLN. The research addresses a critical gap in traditional security studies, which frequently reduces women to a simplistic binary of passive victims or romanticized heroines. Instead, the study explores the ongoing tension between emancipatory feminist rhetoric promoted by these insurgencies and the structural, biopolitical instrumentalization of women by the military structures in which they are embedded. Drawing on Feminist Security Studies, the theoretical framework integrates Judith Butler's concept of gender performativity, Joan Acker/s theory of "gendered organizations", Foucault's biopolitics, and Maxine Molyneux's distinction between practical and strategic interests. Methodologically situated with feminist epistemology, the study employs Critical Discourse Analysis and the theory of Visual Securitization to examine political manifestos and personal testimonies. Ultimately, the thesis argues that while taking up arms constitutes a radical performative rupture from traditional patriarchal roles, it does not inherently guarantee structural emancipation. Rather, the female armed participation embodies a profound...