Comparative analysis of non-melanoma skin cancers

Abstract

Kožní malignity patří celosvětově k nejčastějším nádorovým onemocněním. Chron- ická expozice ultrafialovému záření vede ke kumulativnímu fotopoškození a ke vzniku lézí DNA, které narušují genomovou stabilitu. Pokud se tyto léze DNA nahromadí nad kapacitu opravných mechanismů, mohou podpořit maligní transformaci a ini- ciovat vznik kožního nádoru. Histologicky se kožní nádory klasifikují podle jejich buněčného původu v rámci epidermis. Většina případů spadá do kategorie nemelanomových nádorů kůže, které vznikají z populace keratinocytů. Bazocelulární karcinom (BCC) a spinocelulární karcinom (SCC) jsou nejčastější podtypy. Zatímco BCC typicky vykazuje indolentní růst a nízké riziko metastáz, SCC je klinicky agresivnější, s vyšší tendencí k lokální invazi a potenciálem pro metastatické šíření. Keratoakantom (KA) je naproti tomu relativně neobvyklý maligní nádor, který se z biologického hlediska vyznačuje tendencí ke spontánní regresi. Epidemiologické údaje o KA jsou omezené. Do roku 2018 nebyl jednoznačně považován za maligní nádor a v klasifikaci AJCC z roku 2018 byl navzdory své biologické odlišnosti za- řazen mezi varianty SCC. Z tohoto důvodu není v nádorových registrech evidován samostatně. Protože je KA obvykle neagresivní a je spojen s příznivou prognózou, lze jej účinně léčit chirurgickou...

Cutaneous malignancies are among the most common types of cancers worldwide. Chronic exposure to ultraviolet radiation leads to cumulative photodamage, gen- erating DNA lesions that compromise genomic stability. When these DNA lesions accumulate beyond the capacity of repair mechanisms, they may promote malignant transformation and initiate skin tumor formation. Histologically, skin tumors are classified according to their cellular origin within the epidermis. Most cases fall into the category of non-melanoma skin cancers, which arise from the keratinocytic population. Basal cell carcinoma (BCC) and squamous cell carcinoma (SCC) are the most common subtypes. While BCC typically exhibits indolent growth and a low risk of metastasis, SCC is more clinically aggressive, with a higher tendency for local invasion and potential for metastatic spread. Keratoacanthoma (KA), by contrast, is a relatively uncommon malignant tumor in that it is biologically characterised by a tendency towards spontaneous regres- sion. Epidemiological data on KA are limited. Until 2018 it was not unequivocally accepted as a malignant tumour, and in the 2018 AJCC classification it was placed among the variants of SCC despite its biological distinctness. It is therefore not recorded separately in cancer registries. Because KA is...