Rozvoj vědeckých dovedností žáků ve výuce přírodopisu na druhém stupni základní školy

Abstract

Dovednost klást zkoumatelné otázky, navrhovat odpovídající postupy a vyvozovat závěry z dostupných dat patří k základním předpokladům porozumění přírodovědnému poznávání. Systematický rozvoj těchto vědeckých dovedností je proto významným cílem současného přírodovědného vzdělávání. Disertační práce se zabývá diagnostikou a rozvojem vědeckých dovedností žáků druhého stupně základní školy ve výuce přírodopisu se zaměřením na dovednosti analytické, plánovací a interpretační. Jejím cílem bylo zjistit výchozí úroveň těchto dovedností, identifikovat typické obtíže žáků při formulaci výzkumné otázky, navrhování badatelského postupu, zaznamenávání dat a formulaci závěrů a následně ověřit vliv badatelsky orientovaných biologických úloh na jejich rozvoj. Výzkum kombinoval kvalitativní a kvantitativní přístupy, zejména analýzu písemných žákovských řešení, otevřené kódování, deskriptivní a inferenční statistiku a pretest-posttest design. Intervenčního šetření se účastnili patnáctiletí žáci ze sedmi českých škol, kteří opakovaně řešili šest ověřených badatelsky orientovaných úloh se systematickou zpětnou vazbou. Výsledky ukázaly nízkou a nerovnoměrnou výchozí úroveň sledovaných dovedností. Žáci měli obtíže s operacionalizací výzkumného problému, identifikací a kontrolou proměnných, návrhem metodologicky úplného...

The ability to ask testable questions, design appropriate procedures, and draw conclusions from available data is one of the fundamental prerequisites for understanding scientific reasoning. The systematic development of these scientific skills is therefore a key objective of contemporary science education. This dissertation examines the assessment and development of scientific skills among lower secondary school students in biology lessons, with a focus on analytical, planning, and interpretive skills. Its aim was to determine the baseline level of these skills, identify typical difficulties students face in formulating a research question, designing a inquiry procedure, recording data, and drawing conclusions, and subsequently to verify the impact of inquiry-based biology tasks on their development. The research combined qualitative and quantitative approaches, specifically the analysis of students' written solutions, open coding, descriptive and inferential statistics, and a pre-test- post-test design. Fifteen-year-old students from seven Czech schools participated in the intervention study, repeatedly solving six validated inquiry-based tasks with systematic feedback. The results showed a low and uneven baseline level of the skills under study. Students had difficulty operationalizing a...