Hledání ctnosti ve světě, který zapomněl na tradice: Kritické zhodnocení konceptu ctnostní etiky Alasdaira MacIntyra v kontextu etiky zkoumání

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá projektem obnovy ctnostní etiky Alasdaira MacIntyra, jak je představen v díle Ztráta ctnosti (After Virtue). Práce sleduje čtyři argumentační linie. První rekonstruuje aristotelské základy MacIntyrovy teorie, zejména teleologické pojetí lidské přirozenosti, eudaimonii jako nejvyšší lidské dobro a polis jako nezbytný sociální rámec ctnostného života. Druhá analyzuje MacIntyrovu vlastní teorii, jeho diagnózu emotivismu jako faktické filozofie moderní kultury a trojí strukturu ctnosti zahrnující praxi, narativní jednotu a tradici. Třetí linie podrobuje MacIntyrův projekt kritickému zhodnocení. Ukazuje strukturální napětí v jeho teorii tradic, zpochybňuje dichotomii subjektivního a objektivního prostřednictvím Jamesovy a Deweyho pragmatistické kritiky a uvádí námitky morálního štěstí prostřednictvím Williamse, fragmentace osobní identity prostřednictvím Parfita a nerovného přístupu ke schopnostem prostřednictvím Nussbaumové. Čtvrtá linie nabízí vlastní alternativu v podobě etiky zkoumání, která přijímá MacIntyrovu diagnózu morální fragmentace, odmítá však jeho teleologické řešení. Etika zkoumání chápe tradice jako aposteriorní soubor zkušeností, morální soudy jako testovatelné hypotézy a morální nejistotu s názorovou pluralitou jako přiměřenou odpověď na povahu světa,...

This thesis examines Alasdair MacIntyre's project of reviving virtue ethics as presented in his book After Virtue. The thesis follows four lines of argument. The first reconstructs the Aristotelian foundations of MacIntyre's theory, particularly the teleological conception of human nature, eudaimonia as the highest human good, and the polis as the necessary social framework for virtuous life. The second analyses MacIntyre's own theory, including his diagnosis of emotivism as the actual philosophy of modern culture and his three-level structure of virtue encompassing practice, narrative unity of life and tradition. The third line subjects MacIntyre's project to critical evaluation, identifying structural tensions in his theory of traditions, challenging the subjective-objective dichotomy through Jamesian and Deweyan pragmatist critique, and presenting objections from moral luck through Williams, the fragmentation of personal identity through Parfit, and unequal access to capabilities through Nussbaum. The fourth line proposes an alternative in the form of inquiry-based ethics, which accepts MacIntyre's diagnosis of moral fragmentation while rejecting his teleological solution. Inquiry-based ethics understands traditions as a posteriori accumulations of experience, moral judgments as testable...