To Imagine and Do the University Otherwise: Collective Visions and Affective Labour of Student Feminist Activism

Abstract

Disertační projekt zkoumá feministický studentský aktivismus zaměřený proti genderově podmíněnému násilí na českých vysokých školách jako formu afektivní práce, která univerzitu současně kritizuje i proměňuje. V kontextu postsocialistické neoliberální transformace vysokého školství a vzestupu nadnárodních antigenderových mobilizací analyzuje podoby odporu, které studentské iniciativy v podmínkách těchto institucionálních omezení imaginují a vytvářejí. Projekt vychází z queer feministické etnografie a diskurzivní analýzy. Empirický materiál tvoří šestnáct hloubkových rozhovorů s členkami a členy devíti iniciativ, analýza 67 mediálních textů o těchto iniciativách a 903 kolektivně publikovaných příspěvků samotných iniciativ. Analýza sleduje, jak jsou genderově podmíněné násilí, aktivismus a "akademická neutralita" diskurzivně a afektivně konstruovány. Disertace propojuje afektovou teorii, studia sociálních hnutí a kritická studia univerzity s queer feministickými teoriemi utopie. Ukazuje, že studentské iniciativy mobilizují hněv, zármutek i naději, proměňují individuální zkušenosti v kolektivní solidaritu a rozvíjejí kultury péče a sdílené odpovědnosti. V tomto kontextu aktivismus nepůsobí navzdory univerzitě, ale v jejím zájmu - jako úsilí směřující k její institucionální udržitelnosti a budoucnosti.

The dissertation project examines feminist student activism against gender-based violence at Czech universities as a form of affective labour that simultaneously critiques and transforms the university. Situated within the context of the post-socialist neoliberal transformation of higher education and the rise of transnational anti-gender mobilisations, it analyses the forms of resistance that student initiatives generate under conditions of institutional constraint. The project draws on queer-feminist ethnography and discursive analysis. It is based on sixteen in-depth interviews with members of nine initiatives, as well as an analysis of 67 media texts and 903 self-authored collective posts. The analysis traces how gender-based violence, activism, and "academic neutrality" are discursively and affectively constructed. The dissertation brings together affect theory, social movement studies, and critical university studies with queer feminist theories of utopia. It demonstrates that student initiatives mobilise anger, grief, and hope; transform individual experiences into collective solidarity; and cultivate cultures of care and communal responsibility. In this context, activism operates not despite the university but for it-as an effort toward its institutional sustainability and future.