Avantgardní myšlení v české architektuře a kultuře bydlení

Abstract

Vznik sociologie bydlení jako samostatné vědní disciplíny podnítil neutěšený stav, v němž se vlivem živelné industrializace, migrace obyvatelstva a nekontrolované výstavby nacházela velká evropská a americká města, která počátkem 20. století již přestávala sloužit jako funkční domov především příslušníkům nižších sociálních vrstev. Na vzniklou situaci bytové nouze a nevyhovujícího městského životního prostředí reagovala politická reprezentace, vědecké i kulturní kruhy. Významným činitelem v otázce řešení bytového problému se stala architektonická avantgarda, umělecko - teoretický proud kulturního hnutí meziválečné avantgardy. Toto uskupení mělo mezinárodní charakter a velkou úlohu v něm sehráli také českoslovenští architekti, teoretici a umělci. Mezi nimi byl nejvýraznější postavou Karel Teige, který ve svém rozsáhlém díle artikuloval program levicové avantgardy. Tento konstruktivista, funkcionalista i surrealista se zabýval otázkami sociálního bydlení a podrobně rozpracoval koncepci kolektivního bydlení, v němž spatřoval ideální obytnou formu budoucnosti. V rámci konceptu kolektivního obydlí vytvořil na základě studia bytového provozu a lidských potřeb také funkční model nejmenšího bytu. Projekt komunitního bydlení v kolektivních domech sdružených do samostatných městských okrsků se zakládal na utopické...