The Perspectives Held By Ghanaian Christians on Healing and its Implications for Society

Abstract

Tato disertační práce zkoumá, jak Globální evangelikální církev (GEC) v Ghaně - denominace formovaná napětím mezi reformovaným dědictvím a letniční obnovou - konstruuje, praktikuje a vtěluje teologii uzdravení a jak tato teologie utváří chování při vyhledávání zdravotní péče, komunitní etiku a veřejné angažmá. Přes ústřední roli uzdravení v globálním letničním hnutí zůstávají jeho doktrinální základy a společenské důsledky nedostatečně prozkoumány, zejména v hybridních denominacích, které spojují reformovaný řád s charismatickou bezprostředností. Tato práce tuto mezeru zaplňuje. Výzkum využívá kvalitativní etnografickou případovou studii, čerpá z rozhovorů s 15 pastory (10 z GEC, 5 externích doplňkových srovnávacích případů), tří ohniskových skupin a zúčastněného pozorování v Amazing Chapel v Akkře. Data byla tematicky analyzována pomocí softwaru NVivo 13, přičemž teologická interpretace byla vedena Ricoeurovou hermeneutikou jednání a Osmerovým rámcem praktické teologie se čtyřmi úkoly. Autorova angažovaná pozicionalita coby pastora GEC, reflektovaně a kriticky řízená, poskytla jedinečný přístup, zatímco vyžadovala trvalý kritický odstup. Práce přináší pět vzájemně propojených přínosů. Za prvé, představuje pastorační pragmatismus jako charakteristickou teologickou metodu GEC. Toto Duchem vedené...

This thesis investigates how the Global Evangelical Church (GEC) of Ghana, a denomination forged in the tension between Reformed heritage and Pentecostal renewal, constructs, practices, and embodies a theology of healing, and how this theology shapes health-seeking behaviours, communal ethics, and public engagement. Despite the centrality of healing in global Pentecostalism, its doctrinal foundations and societal consequences remain underexplored, particularly within hybrid denominations that hold together Reformed order and charismatic immediacy. This thesis addresses that gap. Employing a qualitative ethnographic case study design, the research draws on interviews with 15 pastors (10 GEC, 5 external supplementary comparative cases), three focus groups, and participant observation at Amazing Chapel, Accra. Data were analysed thematically using NVivo 13, with theological interpretation guided by Ricoeur's hermeneutics of action and Osmer's four-task practical theology framework. The researcher's insider positionality as a GEC pastor, acknowledged and reflexively managed, provided unique access while requiring sustained critical distance. The thesis makes five interconnected contributions. First, it introduces pastoral pragmatism as the GEC's distinctive theological method. This Spirit-led...