Digital Platforms as Public Spheres During Political Crisis: A Case Study of X (former Twitter) in the 2024-2025 South Korean Impeachment Protests

Abstract

Tato studie empiricky analyzovala, jak platforma X (dříve Twitter) fungovala jako veřejná sféra během politické krize související s impeachmentem Yoon Suk-yeola v letech 2024-2025, na kterou navázalo vyhlášení stanného práva prezidentem Yoon Suk-yeolem dne 3. prosince 2024. Stávající výzkum digitálních platforem a veřejných sfér má svá omezení v tom, že se zaměřuje převážně na případy západní demokracie a soustředí se na volby nebo na konkrétní politická témata. Tato studie se proto snažila zaplnit tuto mezeru ve výzkumu tím, že zkoumala diskurzivní vzorce a politickou participaci v digitální veřejné sféře v nezápadním kontextu, konkrétně v Jižní Koreji, během ústavní krize. Byla provedena kvantitativní obsahová analýza 600 tweetů shromážděných prostřednictvím vícestupňového klastrového výběru s hashtagem #윤석열탄핵 (#YoonSeokyeolImpeachment). Na základě Habermasovy teorie veřejné sféry, Fraserova pojetí protiveřejnosti a diskusí o afektivní zaujatosti v algoritmech platforem byly ověřeny tři výzkumné otázky a hypotézy. Výsledky ukázaly, že přibližně 74 % tweetů postrádalo argumentační podklady. Navíc u každé ze tří zkoumaných marginalizovaných identit (ženy, mladá generace a fandom), které se sami identifikovaly jako autoři, byly aktivnější v diskurzu proti veřejnosti než ti, kteří se s touto...

This study empirically analyzed how X (formerly Twitter) functioned as a public sphere during the political crisis surrounding Yoon Suk-yeol's impeachment in 2024-2025, following President Yoon Suk-yeol's declaration of martial law on December 3, 2024. Existing research on digital platforms and public spheres has limitations in that it is biased toward cases of Western democracies and has focused on elections or specific policy issues. Thus, this study sought to fill this research gap by examining the discursive patterns and political participation of the digital public sphere based in a non-Western context, particularly in South Korea, during the constitutional crisis. Quantitative content analysis was conducted on 600 tweets collected using the hashtag #윤석열탄핵 (#YoonSeokyeolImpeachment) through multi-stage cluster sampling. Based on Habermas's theory of the public sphere, Fraser's concept of counterpublics, and discussions of affective bias in platform algorithms, three research questions and hypotheses were tested. The results showed that approximately 74% of the tweets lacked argumentative grounds. Furthermore, for each of the three marginalized identities examined (women, young generation, and fandom), self-identified authors were more active in counterpublic discourse than those not identified...