Digitální horizonty reprodukcí uměleckých děl

Abstract

Práce zkoumá, jak masová přítomnost digitálních reprodukcí - obrazovkových simulaker uměleckých děl - modifikuje zkušenost následného setkání s originálem. Vychází ze dvou symptomatických případů: banneru s vyříznutou tváří Panny Marie vedle Tizianova oltářního obrazu Nanebevzetí Panny Marie v benátské bazilice dei Frari a kauzy "žluté Mlékařky" amsterdamského Rijksmusea. Vede ji teze formulovaná záměrně ostře: aura uměleckého díla se v digitální kultuře neztrácí ani nepřesouvá, protože přejít vůbec nemůže - neproměnil se status díla jakožto objektu, nýbrž celá percepční situace, v níž se s ním setkáváme. První kapitola opouští opozici originál/kopie a zavádí deleuzovský pojem simulakra. Druhá skrze Benjaminův pojem aury a konfrontaci Kittlera s Heideggerem, Patočkou a Flusserem buduje tezi o technice jako součásti lidské fysis a ukazuje meze soudobých teorií "migrující aury". Třetí kapitola popisuje optické nevědomí a zoom jakožto historicky ustavený percepční modus. Čtvrtá rozvíjí případovou studii Tizianovy Assunty a jejího banneru, v níž se setkávají dvě historicky odlišné formy bezprostřednosti - bezprostřednost rituální vzdálenosti a technicky organizovaná bezprostřednost blízkosti. Práce dochází k závěru, že horizont reprodukce není vepsán do věcí, nýbrž do oka, které k nim přistupuje....

This thesis examines how the mass presence of digital reproductions - screen-based simulacra of artworks - reshapes the subsequent encounter with the original. It departs from two symptomatic cases: a banner displaying the cropped face of the Virgin beside Titian's altarpiece Assumption of the Virgin in the Venetian basilica dei Frari, and the "yellow Milkmaid" a air at Amsterdam's Rijksmuseum. Its guiding thesis is stated deliberately sharply: in digital culture the aura of an artwork is neither lost nor transferred, because it cannot cross over at all - what has changed is not the status of the work as an object, but the entire perceptual situation in which we encounter it. The rst chapter abandons the original/copy opposition and introduces the Deleuzian concept of the simulacrum. The second, through Benjamin's notion of aura and a confrontation of Kittler with Heidegger, Patočka, and Flusser, develops the claim that technique is part of human physis, exposing the limits of contemporary theories of the "migrating aura." The third chapter describes the optical unconscious and the zoom as a historically established perceptual mode. The fourth elaborates a case study of Titian's Assunta and its banner, where two historically distinct forms of immediacy meet - the immediacy of ritual distance and...