Cíle, prostředky a limity militantní demokracie: případ zrušených prezidentských voleb v Rumunsku

Abstract

Práce se zabývá soudním přezkumem rumunských prezidentských voleb v roce 2024, který vyvrcholil zrušením voleb po již proběhlém prvním kole. Formou explorativní jednopřípadové studie zkoumá, do jaké míry a v jakých ohledech lze tento proces interpretovat jako projev militantní demokracie. Na základě syntézy stěžejních teoretických rozpracování konceptu je formulována pracovní definice aplikace militantní demokracie o šesti definičních atributech, z nichž čtyři mají povahu konstitutivní a dva evaluativní. Z atributů jsou odvozeny kvalitativní indikátory, jejichž prostřednictvím práce analyzuje tři klíčová, vzájemně provázaná rozhodnutí Ústavního soudu Rumunska: zamítnutí kandidatury Diany Șoșoacăové, zrušení voleb a zamítnutí opětovné kandidatury Călina Georgesca. Analýza ukazuje, že všechny konstitutivní atributy byly naplněny alespoň částečně, a zkoumaný proces lze proto klasifikovat jako aplikaci militantní demokracie: hrozba byla konstruována jako útok na hodnotové jádro ústavního řádu, zásahy měly převážně preventivní charakter a vyústily v zásadní restrikci politické participace. Evaluativní atributy však naplněny plně nebyly, zejména z důvodu omezeného doložení hrozby, absence reflexe dopadů na inkluzivitu politické soutěže a chybějícího vnějšího kontrolního mechanismu. Tyto deficity...

The thesis examines the judicial review of Romania's 2024 presidential election, which culminated in the annulment of the election after the first round had already taken place. Through an exploratory single-case study, it investigates to what extent and in what respects this process can be interpreted as a manifestation of militant democracy. Based on a synthesis of the key theoretical elaborations of the concept, a working definition of the application of militant democracy is formulated, comprising six defining attributes, four of which are constitutive and two evaluative in nature. Qualitative indicators are derived from these attributes, which are then used to analyze three key, interconnected decisions of the Constitutional Court of Romania: the rejection of Diana Șoșoacă's candidacy, the annulment of the election, and the rejection of Călin Georgescu's renewed candidacy. The analysis shows that all constitutive attributes were at least partially met, and the process under examination can therefore be classified as an application of militant democracy: the threat was framed as an attack on the core values of the constitutional order, the interventions were predominantly preventive in character, and they resulted in a fundamental restriction of political participation. The evaluative...