Jazyková fragmentace Belgie a její reflexe v práci českých zahraničních zpravodajů

Abstract

Tato bakalářská práce zkoumá, jak jazykové kompetence českých zahraničních novinářů působících v Belgii utvářejí a ovlivňují jejich každodenní novinářské rutiny a pracovní postupy. Výzkum reaguje na specifika belgického prostředí, které se vyznačuje fragmentací jazykových komunit, absencí celostátních médií a souběžnou přítomností mezinárodních institucí. Text mapuje, do jaké míry znalost lokálních jazyků předurčuje orientaci zpravodajů v terénu, práci se zdroji nebo samotnou selekci témat. Současně analyzuje strategie využívání digitálních překladačů a systémů umělé inteligence jako nástrojů k překonávání jazykových bariér. Získaná data vycházejí z deseti polostrukturovaných rozhovorů s českými zpravodaji a zpravodajkami z audiovizuálních, tištěných a agenturních médií, kteří v Bruselu působili v různých obdobích od roku 2004 po současnost. Práce ukazuje vliv jazyka na rutiny při pokrývání unijní a lokální agendy, případné jazykové bariéry při práci se zdroji a také posun k využívání technologií. Získané poznatky zobrazují proměnu novinářských rutin v čase i rozdílné nároky jednotlivých typů médií.

This bachelor's thesis examines how the language competences of Czech foreign correspondents working in Belgium shape and influence their daily journalistic routines and work practices. The research responds to the specifics of the Belgian environment, which is characterized by the fragmentation of language communities, the absence of national media and the simultaneous presence of international institutions. The text maps the extent to which knowledge of local languages determines the orientation of reporters in the field, work with sources or the selection of topics themselves. It also analyses strategies for using digital translators and artificial intelligence systems as tools for overcoming language barriers. The data obtained are based on ten semi-structured interviews with Czech reporters from audiovisual, print and agency media who have worked in Brussels at various times from 2004 to the present. The thesis shows the influence of language on routines when covering the EU and local agenda, possible language barriers when working with sources, and also the shift towards the use of technology. The findings show the transformation of journalistic routines over time and the different demands of individual types of media.